Teplice - V Jízdárně teplického zámku byla slavnostně zahájena výstava Považského muzea v Žilině s názvem Nomádi Evropy - příběh slovenského drátenictví. Výstavu lze v Regionálním muzeu v Teplicích navštívit do 23. září 2018.
„Představuje jeden z nejvlastnějších projevů národní materiální kultury a předměty zhotovené z drátu patří nejen k nejtypičtějším slovenským řemeslným či uměleckým produktům, ale řadí se mezi unikátní artefakty i ve světovém měřítku. Slovenští dráteníci objevili zajímavé vlastnosti drátu pro výrobu praktických užitkových předmětů. Vyvinuli unikátní technologii založenou na ručním tvarování, vázání a proplétání kovových vláken bez svařování či pájení. Práci s drátem povýšili na řemeslo a rozvinuli ho do takových forem a materiálních projevů, jaké neměly ve světě obdoby,“ řekla o postavení drátenictví v dějinách Slovenska kurátorka výstavy Katarína Hallonová.
Drátenictví jako kočovné řemeslo vzniklo v 18. století na Slovensku a odtud se šířilo zejména do českých zemí. Sestávalo z oprav nádob pomocí drátu a později z výroby drátěných a plechových výrobků, a přestože v polovině 20. století ve své původní podobě definitivně zaniklo, zůstalo trvalým inspiračním zdrojem pro současné umělecké řemeslníky, designéry a výtvarníky.
Výstava je rozdělena na dvě části. První prezentuje historické exponáty ze sbírek Považského muzea v Žilině, jediné instituce na světě, která se drátenictví věnuje, a najdeme v ní například první výrobky vandrovních dráteníků - pasti na myši, podložky pod žehličky, poličky, koše a mísy, šparáky do dýmek ad., ale i pracovní nástroje a tradiční oděv dráteníků a ukázky drátenických oprav poškozených nádob. Ve druhé polovině výstavy jsou zastoupena díla současných výtvarníků, kteří tvoří z drátu nejen užitkové předměty, ale i interiérové doplňky, šperky, plastiky, reliéfy či malby, a v komorních uměleckých dílech často kombinují drát se sklem, keramikou nebo kamenem.
Výstava je příspěvkem k oslavám 100. výročí založení Československé republiky a vznikla ve spolupráci Ústeckého kraje a Žilinského samosprávného kraje. Tato spolupráce se datuje od roku 2011, a jak ve svém úvodním slovu uvedl vedoucí odboru kultury a památkové péče Adam Šrejber, měla by se nadále více rozvíjet nejen ve školství či cestovním ruchu, ale i v oblasti kultury.
