Architekt Sedláček: Striktní způsob památkové ochrany způsobuje, že v Hadích lázních nemůžeme dělat vlastně vůbec nic
Hadí lázně v Teplicích. Foto: Ilona Kaulfuss
Teplice

Teplice – Developeru Jaroslavu Třešňákovi nemohou Tepličtí zapomenout Městské lázně, které nechal srovnat se zemí. V současné době trápí patrioty velmi špatný stav budovy Hadích lázní, která už léta chátrá. I tento historický objekt je v majetku Jaroslava Třešňáka. A tak se celkem logicky objevují spekulace o tom, že teplický podnikatel zase čeká, až nezbude nic jiného než budovu zbourat.

Osudu Hadích lázní se okrajově dotkli tepličtí zastupitelé už na svém posledním loňském zasedání. Například bývalý primátor Jaroslav Kubera zmínil průtahy se zahájením oprav kvůli památkářům. Zastupitel Adam Souček zase apeloval na zastupitele ať developera výzvou alespoň k opravě střechy, aby dovnitř nezatékalo. Další zastupitelé poukazovali na velmi špatný stav budovy. Vedení města se zřejmě i na základě těchto podnětů nyní rozhodlo do situace vstoupit.

V pátek, 1. února, se v šanovském parku u Hadích lázní uskutečnilo setkání všech dotčených stran, které k osudu historického objektu mají co říct. Zúčastnil se ho teplický primátor Hynek Hanza, jeho náměstek Jiří Štábl, ředitel územního pracoviště památkového ústavu v Ústí nad Labem, Petr Hrubý, investor Jaroslav Třešňák, architekt Petr Sedláček a kompetentní pracovníci teplického magistrátu.

„Mně vadí, když se stále mluví o tom, že jsme předkládali varianty, které by znamenaly destrukci objektu, což není pravda,“ uvedl k záležitosti architekt Petr Sedláček. „První studii jsme předložili památkářům už v roce 2009. Další variantu v roce 2014, pak v roce 2016 a poslední před dvěma roky, v roce 2017. Vyjádření a posudky ze strany památkářů byly pokaždé negativní. Ve všech směrech. Jediné, co hodnotili kladně, bylo to, že chceme objektu vrátit funkci lázní.“

Podle Sedláčka je v zájmu investora obnovit lázeňské služby pro dětské pacienty s obrnou a dalšími postiženími. „K tomu je ale nutné objekt uzpůsobit současným požadavkům. A to jak kapacitním, tak i technickým.“ Tyto požadavky se odrážely podle architekta v jednotlivých projektech. Například nástavbou patra nad středovou kolonádou, hledáním možností pro parkování, které je zde za současného stavu téměř nemožné a v dalších úpravách.

„Já musím jako architekt hodnotit parametry objektu komplexně. A taky to, aby respektoval nároky současné péče. Nemůžeme dnes léčit děti stejně, jako se léčily v roce 1839. Voda sice zůstává stejná, ale postupy, jakými se využívá, se úplně změnily. Nehledě k tomu, že potřebujete prostory na novou technologii a podobně. Pokud se na to ale někdo dívá jenom jedním výsekem, tak se bohužel nemůžeme nikdy dobrat k rozumnému výsledku,“ kritizoval Sedláček průtahy s památkáři.

Primátor Hynek Hanza ke své účasti na páteční schůzce řekl: „Chtěl jsem se pokusit o obnovení komunikace mezi investorem a památkáři. A myslím, že se mi to podařilo.“ Jak dodal, schůzka se uskutečnila v zájmu stanovení postupu, kterým by se zabránilo další devastaci objektu. „Jde o to, aby si obě strany přestaly vyměňovat svá stanoviska poštou, zasedly společně ke kulatému stolu a záležitost osobně projednaly.“

Ředitele ústeckého pracoviště památkového ústavu Petra Hrubého jsme se zeptali, proč památkáři smetli ze stolu všechny dosavadní návrhy na rekonstrukci Hadích lázní a zda má objekt ještě naději na záchranu. „Odmítli jsme studie, které byly v rozporu s památkovou ochranou a nebudu se nyní vyjadřovat k tomu, co říká druhá strana,“ odpověděl Hrubý. „Co se týká objektu, myslíme si, že projevy zasolení, o kterých informují i letáky rozvěšené na plotě, jsou povrchního charakteru. Nemusejí mít proto účinky na zdivo. Bez průzkumu ale nemůžeme dělat závěry. V každém případě objekt nemá zjevné trhliny, takže by neměla být narušena statika. Z mého pohledu tedy šanci na záchranu určitě má.“

Hadí lázně byly postaveny v roce 1796 jako klasicistní budova, ještě před Kamennými lázněmi. Do současné podoby byly přestavěny v letech 1838 až 1839 s průčelím do ulice. Ještě před výstavbou budovy tu stával malý přístřešek nad nádrží s pramenem. Do prohlubně s teplou vodou se údajně stahovali hadi. Odtud název lázní.

V letech 1979 a 80 byl objekt zrekonstruován. V té době obvyklým, leč nešťastným způsobem, který podle Sedláčka už tehdy prakticky zrušil hodnoty, na základě kterých byly lázně zapsány na seznam památek.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru