Modlany – Obyvatelé Modlanska a Rtyňska mají znovu důvod k obavám z možné výstavby 7 obřích hal v rámci projektu PH Parku, který by z krásné krajiny u Českého středohoří ukrojil neuvěřitelných 32 hektarů. Oznamovatel záměru, teplická akciovka PH Real, totiž nedávno předložila Krajskému úřadu v Ústí nad Labem přepracovanou dokumentaci vlivů projektu na životní prostředí. Původní materiály příslušný odbor kraje předkladateli už několikrát vrátil. Důvodem byly nedostatečné informace o významu důsledků záměru na některé složky a faktory životního prostředí.
Vedení Obecního úřadu v Modlanech umístilo informaci o znovu projednávaném materiálu na úřední desku a vybídlo občany, aby se zapojili a zveřejnili svůj názor. V souvislosti s převážně negativními reakcemi místních na výstavbu PH Parku už v roce 2018, připojilo na svých stránkách rovněž leták NE HALÁM! Je určený pro ty, kteří s výstavbou nesouhlasí a chtějí se připojit ke stanovisku obce. Leták si mohou zájemci vytisknout, podepsat a poslat přímo na odbor životního prostředí ústeckého kraje, nebo ho předat na modlanské radnici. Čas mají do úterý 26. května.
„Lidé přicházejí na obecní úřad, aby leták podepsali,“ potvrdil současnou náladu v obci a reakce místních starosta Lukáš Bartoň. Jak dodal, ani na jeho stanovisku k projektu obřích hal se nic nemění. „Jsme přesvědčení, že takové monstrózní haly patří na brownfield, kde se nedá už nic jiného postavit. Ale ne na úrodnou půdu, do živé a turisticky vyhledávané krajiny,“ zdůraznil. V obci Suché, u které mají haly vyrůst, nám jeden z místních řekl, že vyhraje zdravý rozum. „Nevěřím tomu, že jim to vyjde. Něco takového by povolil jenom blázen.“
Vlastníkem pozemků, na kterých má business park vyrůst, je společnost PH-Real. Jenom haly zaberou plochu, která se vyrovná třem Václavským náměstím. Realizace projektu by podle výsledků šetření degradovala 32 hektarů dosud využívané zemědělské půdy. Nemluvě o dopadu infrastruktury, jako jsou silnice nebo parkoviště. Zásadním problémem je monstrózní plocha betonu, plechových fasád a střech, která by měla fatální dopad na zdejší klima. Vzhledem k neutěšenému stavu spodních vod v důsledku trvajícího sucha, by se tento stav výrazně zhoršil. Zvýšila by se frekvence osobní, nákladní a kamionové dopravy, což by negativně ovlivnilo kvalitu bydlení v dotčených lokalitách. V neposlední řadě, industriální dominanta na kopci, kterou by bylo možné vidět už z daleka, by znehodnotila ráz celé krajiny Českého středohoří.
