Dubí – Ne všem dětem je dopřáno optimální zázemí, které pro svůj vývoj potřebují. Ne všichni dospělí umí nakládat se svým životem tak, aby sebe a své blízké nedostávali do neřešitelných situací. To byly jen dva z důvodů, proč v Pozorce na jaře loňského roku otevřela dubská radnice ve spolupráci s organizací Květina nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, klub Magnet. Zázemí zde našly i sociální služby. Objekt spravuje zmíněná Květina, která v úterý 6. října prostory zpřístupnila pro zájemce v rámci Dne otevřených dveří. Stejně jako své řetenické nízkoprahové denní centrum Květina pro lidi bez domova.
Klub pro děti a mládež Magnet v Pozorce je nejstarší službou, kterou organizace Květina nabízí a funguje už od roku 2014. Na ní navazují terénní programy a sociálně aktivizační služba. Objekt, kde klub v loňském roce našel zázemí, vyrostl na zelené louce v nákladech cca 17 miliónů korun a patří městu. To v rámci řešení patologických jevů, které se v této lokalitě vyskytují, s organizací Květina úzce spolupracuje na jejich řešení a podporuje ji. V centru má zázemí i terénní pracovnice města, Veronika Parchantková, sociální terénní pracovnice a pracuje zde dohromady osm zaměstnanců.
V současné době, vzhledem k pandemickým opatřením, je řada aktivit nízkoprahového centra omezená. Děti i zaměstnanci musí mít uvnitř nasazenou roušku a dodržovat všechna hygienická nařízení. „Snažíme se připravovat takový program, aby to nezatěžovalo nás ani děti. Hodně jsme omezili pohybové aktivity. Ono být v roušce celou hodinu, není nic příjemného,“ informuje vedoucí centra Veronika Klaus Horčíková, podává nám desinfekci na ruce a současně přiznává, jak je pro všechny obtížné držet nařízený distanc.
„Tyhle děti zoufale potřebují kontakt. Obejmutí, pohlazení. A to teď bohužel možné není. Když bylo centrum uzavřené kvůli covidu, snažili jsme se udržovat nějakým způsobem kontakt s dětmi alespoň online. Jenomže některé nemají potřebné technické zázemí. Tahle práce je hodně o důvěře, kterou budujete pravidelným kontaktem. Po té pauze bylo obtížné všechny vztahy zpátky navazovat. Přiznám se, že s některými dětmi se nám to doposud nepodařilo.“
První prostor, který jsme navštívili, byla učebna s kuchyňkou. Tady se děti doučují, osvojují si různé dovednosti ve psaní, počítání, ale také jemnou motoriku, grafomotoriku a myšlení. Mohou si zde vypracovat domácí úkoly, k dispozici mají neuvěřitelné množství různých didaktických pomůcek, jejichž prostřednictvím si zábavnou a hravou formou upevňují a zlepšují vědomosti a dovednosti. Mimo jiné tady získávají i poznatky o správném způsobu životosprávy, a dokonce se učí vařit jednoduché pokrmy.
Největším prostorem, kde děti mohou trávit volný čas, je herna. Kromě řady stolních her, knih, časopisů, hraček, výtvarných potřeb tu najdeme třeba i fotbálek, kulečník nebo lezeckou stěnu a místo určené pro pohybové aktivity. Zejména při hrách vzniká podle Veroniky Klaus Horčíkové prostor, jak děti lépe poznat, jak je nenásilnou formou správně směrovat. Děti mají možnost se tu naučit hře na kytaru, výtvarným dovednostem, zpěvu, tanci, ale také tady předčítají z knih. Prostřednictvím her a kvízů se seznamují se známými osobnostmi, s historií, zeměpisem, přírodovědou.
„Fotbálek nebo šipky jsou skvělé nástroje, jak dítě rozmluvit,“ říká k aktivitám Klaus Horčíková. „Když vezmu dítě do kanceláře a řeknu, tak a teď povídej, mlčí. Když si s ním ale dáte třeba fotbálek, dítě se rozpovídá.“ Kromě toho, že jde o navazovací nástroje, pracovníci centra při hrách dokáží objevit i řadu skrytých informací, například o domácím násilí. „Kluk zvedl ruku, že hodí šipku a já viděla modřiny. Tohle prostě k té naší práci patří. Jsou to všechno hry, ale pro nás jsou to kontaktní, navazovací nástroje, jejichž prostřednictvím můžeme o dítěti získat spoustu dalších informací.“
V počítačové a konzultační místnosti mají děti k dispozici několik počítačů. Jako v každém oddělení i zde platí přísná pravidla. Jednak je to maximální půlhodina strávená na PC a pak samozřejmě přísný zákaz prohlížení některých stránek pro dospělé. Mohou si tu zahrát hry, kouknout se na video, pustit muziku, případně najít informace, které potřebují do školy. S pomocí pracovnice si ale také mohou vyrobit a vytisknout třeba prezentaci do školy. Místnost je zároveň určená a uzpůsobená na pohovory.
V učebně pro volnočasové aktivity najdeme materiály k doučování, výtvarné potřeby, deskové hry. Funguje tu výtvarný, hudební nebo čtenářský kroužek. Je tady vybavení, které by mohla centru závidět řada škol. „Podporují nás různé nadační fondy, jako například Albert a další firmy,“ vysvětluje Veronika Klaus Horčíková. „Také Město Dubí, od kterého máme například interaktivní tabuli.“ Vedoucí centra se při prohlídce oddělení pochlubila zajímavou didaktickou pomůckou, kontejnerem s různorodými věcmi. Dřevěné špalíčky, barevné spirálky na čištění dýmek, nejrůznější věci, na kterých se děti učí barvy, tvary, počty, rozumět pojmům, rozvíjet matematickou představivost a podobně. Pracovně tu kontejneru říkají Smetiště.
„Je důležité říkat dětem věci a pokyny jasně a zřetelně, aby věděly, co po nich chceme,“ vysvětluje nad jednou z didaktických pomůcek Klaus Horčíková. „Příkladem může být třeba zažité rčení: Dojez ten talíř! My samozřejmě nechceme, aby dítě snědlo talíř, ale jeho obsah. V posilování porozumění, zejména u dětí, kde se doma mluví romsky a s českým jazykem jsou problémy, je přesné a jednoduché definování toho, co po nich chceme, velmi důležité.“
K nahlédnutí byly v rámci akce v nízkoprahovém centru i kanceláře pracovnic a zázemí pro sociální aktivizační služby, kde nás provedla Michaela Žáková. „Naše práce je především terénní. Máme na starost rodiny s dětmi, kde pomáháme stabilizovat podmínky, aby nedocházelo k odebrání dětí, nebo optimalizovat podmínky, aby naopak mohly být děti vrácené do rodiny a podobně. V současné době pracujeme zhruba s padesátkou rodin. Také sem přicházejí lidé, kteří potřebují pomoct například s vyplněním formuláře, poradit s nějakým postupem při jednání s úřady a podobně.“
Nízkoprahové centrum pro děti a mládež organizace Květina v Pozorce odvedlo za dobu více než jednoho roku, kdy jsme ho navštívili v rámci otevření poprvé, neuvěřitelný kus práce. Špičkové vybavení, nepřeberné množství pomůcek, her, potřeb pro děti, které by k něčemu takovému v obvyklých podmínkách neměly přístup. Organizaci se podařilo vytvořit zázemí, které děti baví, rády ho navštěvují, mohou se tu všestranně rozvíjet, získávat potřebné návyky a sociálně komunikační schopnosti a dovednosti. Stejně tak se ale podařilo vytvořit i tým upřímně nadšených lidí, kteří pro práci v centru žijí.
