Koronavirus dál kosí živnostníky, nezaměstnanost v Česku vzrostla. Kde je situace nejhorší?
ilustrační foto: CC0
Teplice

ČR - K 31. 1. 2021 evidoval Úřad práce ČR celkem 308 859 uchazečů o zaměstnání. To je o 16 882 více než v prosinci a o 78 837 osob více než před rokem.

Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 290 648 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob mírně vzrostl na 4,3 % (prosinec 2020 – 4 %, leden 2020 – 3,1 %). Vzrostl i počet volných pracovních míst. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za prosinec 2020) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky zveřejnil Úřad práce ČR

V lednu nezaměstnanost roste pravidelně a letos tomu nebylo jinak. Ve větší míře přicházeli do evidence Úřadu práce ČR lidé, kterým na konci loňského roku skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Také část živnostníků přerušila své podnikání. Ze strany zaměstnavatelů přetrvává zájem o nové zaměstnance, převážně v technických a dělnických profesích. Dlouhodobá poptávka je i po kvalifikovaných řemeslnících.

„Koronavirus se podepsal především v oborech, které nejdříve postihlo nařízené uzavření provozů jak v první, tak i ve druhé vlně. Řeč je o oblastech jako jsou například služby, pohostinství, lázeňství, kultura, prodej nebo volnočasové aktivity, včetně horských středisek,“ shrnuje generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.

Podíl nezaměstnaných osob se i přes mírný nárůst na začátku roku nadále drží na relativně nízkých číslech a počet evidovaných uchazečů o zaměstnání je stále nižší než počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR nabízejí. „Už během první vlny pandemie přijal Úřad práce ČR taková opatření, aby byl připraven na možnost rostoucí nezaměstnanosti a propouštění zaměstnanci co nejrychleji přešli k novému zaměstnavateli. Za všechna můžeme určitě jmenovat projekt OUTPLACEMENT, jehož prostřednictví ÚP ČR nabízí pomoc jak lidem, kterým hrozí ztráta zaměstnání, tak i zaměstnavatelům, kteří tyto propouštěné pracovníky zaměstnají, případně je budou chtít vzdělávat,“ vyzdvihuje Viktor Najmon a dodává:

„Zároveň se ještě více zaměříme na podporu zejména zvolených rekvalifikací. Právě tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti umožňuje operativně reagovat na aktuální potřeby zaměstnavatelů a výrazně zvyšuje šance na pracovní uplatnění absolventů kurzů. Během tří let může Úřad práce ČR na tento typ rekvalifikace zájemci nebo uchazeči o zaměstnání poskytnout až 50 tis. Kč. S ohledem na aktuální situaci také podporujeme, tam kde to je jen trochu možné, kurzy v online formě.“

Během ledna se na ÚP ČR nově přihlásilo 46 780 nezaměstnaných. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 6 637 osob, meziročně pak nižší o 6 540 uchazečů o zaměstnání. Z evidence naopak odešlo 29 898 uchazečů (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 7206 více než v prosinci a o 8 932 méně než rok předtím. Novou práci získalo 22 871 osob.

Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (6 017) a Jihomoravský kraj (5 576). Nejméně jich pak evidoval ÚP ČR v předchozím měsíci v Karlovarském kraji (1 667) a z hlediska okresů na Rokycansku (178).

O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání žádají lidé, kteří pracovali napříč všemi obory a často jejich zaměstnání bylo na dobu určitou. Přicházejí zejména z oblasti veřejné správy, výstavby silnic a dálnic, stavebnictví a maloobchodu. Jedná se především o profese jako jsou administrativní pracovníci, řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby, pomocníci ve výrobě, řidiči nákladních automobilů, autobusů, tramvají, prodavači v prodejnách, uklízeči a pomocníci v domácnostech, hotelích a službách.

Evidovaní uchazeči o zaměstnání nejčastěji nacházeli novou práci jako pomocní pracovníci ve výrobě a montážní dělníci. V evidenci byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání činil v lednu 42,7 roku. Průměrná délka nezaměstnanosti byla 416 dnů.

Mezi evidovanými bylo 106 562 uchazečů o zaměstnání nad 50 leta na celkové nezaměstnanosti se podíleli 34,5%. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 24,4% - celkem 75 415. V uplynulém měsíci bylo bez práce 39 936 osob se zdravotním postižením (OZP) -12,9% z celkového počtu evidovaných uchazečů a 152 680 žen, 49,4% z celkového počtu nezaměstnaných.

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v lednu všech 77 okresů, největší pak Jindřichův Hradec (o 19,4 %), Písek (o 18 %), Chrudim (o 13,6 %), Prachatice (o 12,2 %), Znojmo a Rakovník (shodně o 11,4 %), Klatovy (o 11,2 %), Jeseník (o 10,9 %). Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (2,1 %), Praha-východ a Pelhřimov (oba 2,1 %), Mladá Boleslav (2,3 %), Jičín (2,4 %), Benešov (2,7 %), Plzeň-jih a Ústí nad Orlicí (shodně 2,8 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než republikový průměr hlásí 29 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (8,5 %), Bruntál (7,3 %), Znojmo (7,2 %), Jeseník (7,1 %), Most (7 %), Ostrava-město (6,9 %), Chomutov (6,6 %) a Sokolov (6,4%). Podíl nezaměstnaných žen vzrostl na 4,3% a mužů na 4,2%.

Ke konci ledna evidoval ÚP ČR celkem 13 360 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 287 méně, meziročně pak o 3 893 více. Na celkové nezaměstnanosti se podíleli 4,3% (prosinec 2020 –4,7 %, leden 2020 –4,1 %). Bez práce bylo k 31.1. 2021 celkem 10 168 bývalých studentů (prosinec 2020 –10509, leden 2020 – 6184, leden 2019 – 6740).

V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník), hotelnictví a obchod. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských a technických fakult, studijních programů sociální péče, informační a komunikační technologie nebo vzdělávání a výchova.

Zaměstnavatelé nabízeli absolventům prostřednictvím ÚP ČR celkem 57416 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, obsluhu pojízdných zařízení a strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru, kováře, nástrojáře, pomocníky ve výrobě, řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě nebo pracovníky informačních služeb.

Ke konci ledna nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 325 425 volných pracovních míst, což je o 6 843 více než v prosinci a o 15 966 méně než před rokem. V předchozím měsíci zaměstnavatelé nahlásili 46 090 nových volných pracovních míst, což je o 3 388 méně než před rokem. ÚP ČR naopak obsadil, a následně z evidence vyřadil 42 410 volných pracovních míst.

Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (83 735), ve Středočeském (60 830), v Jihomoravském (30 737) a Plzeňském (28 140) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 3 914 pozic na dohodu o provedení práce a 5681 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,9 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (9,6), Sokolov (6), Ústí nad Labem (5,6), Jeseník (5,1), Bruntál (5), Znojmo (4,7), Most (4,6) a Děčín (4,4).

Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 11 316 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), nejvíce z nich bylo určeno pro pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy, uklízeče, montážní dělníky nebo pracovníky informačních služeb.

REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru