ČR - Ať už jste učitel, vychovatel, vedoucí na táboře nebo rodič, míříte-li se skupinkou dětí na koupání, jistě znáte pravidla bezpečného pobytu s dětmi u vody.
Určitě se vám ale budou hodit i další informace a doporučení od Štěpánky Štrougalové z Baby Clubu Juklík, které sestavila na základě svých více než 30letých zkušeností s plaváním dětí a tréninkovým plaváním zkušených plavců.
1. Nabitý mobilní telefon a funkční záchranná pomůcka jsou při pobytu s dětmi u vody nezbytností. Dobře se osvědčila i píšťalka, jejíž ostrý hvizd dokáže upoutat pozornost rozdováděných dětí i ve chvíli, kdy na to sebesilnější hlas nestačí.
2. Děti by neměly jít do vody hned po větším jídle nebo po intenzivním sportování či jiné námaze, vhodné je tak hodinu počkat. Předem jim také vysvětlete, proč nesmí zahájit koupání skokem do vody, když jsou přehřáté…
3. Všechny vaše informace a pravidla týkající se pobytu ve vodě a u vody se musí dostat k uším každého zúčastněného dítěte, aby se podle nich mohlo v dané situaci správně zachovat. „Při výuce ve škole se může stát, že dítě některé sdělení učitele přeslechne. Pokud však neslyší nebo nezaregistruje vaši důležitou informaci týkající se pohybu a bezpečnosti u vody, může to mít až tragické následky. Proto se přesvědčte, že vaše instrukce všechny děti slyšely a rozuměly jim. Není od věci položit jim pak pár kontrolních otázek,“ doporučuje Štěpánka Štrougalová.
4. Zjistěte si a přesvědčte se sami hned po příchodu k vodě, jak jsou na tom jednotlivé děti se znalostí a úrovní plaveckých schopností. Je totiž hodně důležité mít přehled o tom, co které dítě zvládne. Podle toho je rozdělte do skupin, přičemž neplavcům a méně zkušeným věnujte více pozornosti.
Při zjišťování úrovně plaveckých schopností dětí vám pomůže i pár otázek typu – Kdo chodil do kurzů plavání? Je tu někdo, kdo by dokázal uplavat vzdálenost na celou školní chodbu? Kolik z vás bylo již v našem městském bazénu? Kdo by se uměl potopit na dno pro ztracenou náušnici kamarádky na hlubší straně bazénu? Kdo z vás už někdy přeplaval tenhle rybník?
5. Platí pravidlo, kdy na 6-10 dětí by měl dohlížet jeden dospělý. Nejlepší ovšem je, pokud je s dětmi jeden dospělý ve vodě a druhý dohlíží ze břehu a stále sleduje a přepočítává „počet hlaviček“ na hladině. „Pro dobrý přehled o počtu dětí se osvědčilo, když si zvyknou, že mají na povel píšťalky vylézt z vody a třeba udělat pár dřepů nebo předvést na souši skákající žábu. Zvláště mladší děti si tak zároveň na chvíli odpočinou od plavání, které může být pro mnohé z nich hodně namáhavé. Stejně tak děti naučte, aby vás vždy upozornily, když se chtějí vzdálit od místa koupání (i když půjdou jen na toaletu nebo pro pití), abyste je pak zbytečně nehledali a nenervovali se,“ přidává další cennou radu Štěpánka Štrougalová.
6. Hlavně starší děti mají tendence přeceňovat své síly nebo se chtějí předvést před ostatními. „Proto raději vždy předem určete, kam nejdále smějí doplavat, odkud a kam můžou skákat, a pokud dovádějí na matracích, nespouštějte je z očí a sledujte, zda každé dítě, které se ponořilo, se také vzápětí objevilo nad hladinou,“ vzkazuje zkušená lektorka plavání.
7. Chystáte-li se se staršími a plavecky zkušenějšími dětmi přeplavat větší vzdálenost, musíte mít s sebou doprovodnou loďku nebo aspoň paddleboard. „Křeč a únava se neptá, zda je pod dítětem mělčina nebo hloubka. Loďka, která je obsazená dospělým a zkušeným plavcem, by měla být vybavená jednoduchým záchranným kruhem na minimálně 10metrovém lanu. Plavec by měl být viditelně označen. Osvědčila se třeba bójka upevněná na noze,“ přidává závěrečný tip Štěpánka Štrougalová z plaveckého centra Baby Club Juklík, která je sama maminkou 4 dětí, jež spolu s manželem odmala vedou ke sportu a lásce k pohybu.
