Bílina - Starosta města Bílina Oldřich Bubeníček inicioval v polovině května pracovní setkání, na kterém se projednávala bezpečnost a sociální problematika města Bíliny. Hlavním tématem pracovního setkání bylo řešení sociálních problémů ve městě a zvýšení bezpečnosti obyvatel města. Pracovní schůzky se zúčastnila i vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Bílina Iva Zábojníková. Přinášíme s ní rozhovor.
Vraťme se ještě k nedávné pracovní schůzce, kterou inicioval pan starosta Bubeníček. Co přinesla Vašemu odboru nového?
Na této schůzce se všichni účastnění vzájemně informovali o svých kompetencích, přednesli možné podněty ke spolupráci, ale i ujištění pokračovat ve spolupráci s jednotlivými složkami působících na území města.
Můžete prozradit novinky v oblasti spolupráce s Úřadem práce? Jak spolupráce fungovala v minulosti a jak bude fungovat nyní?
Novinkou spolupráce s Úřadem práce Teplice je koordinace udělování souhlasu obce v rámci nároku na doplatek na bydlení týkající se ubytoven. V novele zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů pro získání nároku na doplatek na bydlení v ubytovacím zařízení je s platností od 01.05.2015 nutný souhlas obce, v jehož katastrálním území se ubytovací zařízení nachází. Je potřeba závazná stanoviska obcí poskytovat Úřadu práce ČR bezodkladně, v opačném případě hrozí, že nebude doplatek na bydlení vyplacen včas a hrozí riziko ztráty bydlení. Rada města na svém zasedání dne 26.05.2015 projednala materiál týkající se výše uvedené problematiky a stanovila si kritéria, podle kterých se závazná stanoviska budou vydávat.
Při pracovním setkání zaznělo několik informací ohledně záškoláctví. O jak velký problém v Bílině jde a jak ho řešíte?
Podle našich dostupných zdrojů záškoláctví – řádné plnění školní docházky, lze hodnotit v celorepublikovém měřítku jako průměrné. Záškoláctví dělíme na 2 formy, první forma klasické (neomluvená absence) a druhá forma skryté (není evidována neomluvená absence). Pokud se jedná o zjevné záškoláctví, je nezletilý řešen kurátorem pro děti a mládež. Prvotní spolupráce probíhá formou pohovorů s nezletilým a rodiči, kdy jsou poučeni o povinnostech vyplývajících z rodičovské odpovědnosti a o nutnosti plnění řádné povinné docházky. Pohovory mohou být opakované, a pokud nedochází ke změně, je nezletilému zaveden tzv. „docházkový notýsek“, se kterým se chodí ke kurátorovi pravidelně hlásit. Do notýsku jsou nezletilému zapisovány poznatky učitelů. V případě nezlepšení situace škola o neplnění povinné školní docházky informuje přestupkovou komisi, a to v případě, že má nezletilý více než 24 neomluvených hodin. Přestupková komise může rodičům z důvodu neplnění jejich rodičovské odpovědnosti udělit pokutu. Pokud u nezletilého je evidováno dalších 40 neomluvených hodin a předcházející rozhodnutí nabylo právní moci, mohou být rodiče trestně stíháni. Druhou možností je skryté záškoláctví, které znamená, že u nezletilého není evidována neomluvená absence, jedná se např. o velmi častou jednodenní absenci. Setkáváme se tak se situací, kdy se nezletilému nechce vstávat a jít do školy, a tak rodič či zákonný zástupce nezletilého omluví. V těchto případech s rodinou naváže spolupráci terénní sociální pracovník či sociální pracovnice obce a snaží se pozitivně působit na rodinu tak, aby se docházka nezletilého zlepšila. Jedná se o preventivní činnost, která má za cíl předejít případnému řešení na orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Spolupráce s rodinami vychází nejen ze zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ale i z metodického doporučení k řešení a prevenci záškoláctví ve městě Bílina. Toto doporučení lze nalézt na stránkách města u Odboru sociálních věcí a zdravotnictví. Metodické doporučení stanovuje jednotný postup při řešení „skrytého záškoláctví“. Na základě metodického doporučení vytvořily všechny základní školy seznam rodin, u kterých podezřelou absenci evidují. Tyto rodiny se navštěvují a zjišťuje se, zda nezletilý je ve škole, pokud není, tak z jakého důvodu; zda byl u lékaře a popř. jaká je předpokládaná délka absence. Ve spojitosti s výchovnými problémy může být rodičům pro nezletilého nařízena spolupráce se střediskem výchovné péče, a to ve formě ambulantní či pobytové. V poslední řadě může být nezletilý na základě rozsudku okresního soudu svěřen do péče ústavního zařízení. Spolupráce se základními školami probíhá již mnoho let velmi intenzivně, dle jejich a našich potřeb a podle mého názoru na velmi dobré úrovni. Školy se na nás mohou obracet i v případě výchovných problémů nezletilých. Kontaktují se tak i rodiny, které nejsou součástí seznamu u skrytého záškoláctví.
Jak často jsou vaše pracovnice v terénu a účastní se například společných kontrol s městskou policií, aby nezletilí nebyli v hernách apod.?
Mohu zkonstatovat, že sociální pracovníci a pracovnice jsou v terénu denně, provádí šetření v místě pobytu nezletilých dětí, zjišťují informace a sbírají odborné podklady pro sociální práci včetně jejich zpracování. Podávají soudu, státnímu zastupitelství, orgánům činným v trestním řízení a správním úřadům podněty a zprávy o poměrech dítěte a rodiny potřebné pro občanské soudní řízení. Také podávají návrhy k soudu na předběžné opatření, na omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejích výkonu, návrhy na nařízení ústavní výchovy, na prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy a zrušení opatření učiněných soudem. Kromě toho stanovují dohledy. Sledují dodržování práv dítěte v zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, provádí dle zákona návštěvy v ústavním zařízení (nejméně 1x za 3 měsíců), nejméně 1x za 3 měsíce navštěvují rodiče dítěte, kterému byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova, navštěvují bezodkladně dítě, jehož rodiče zemřeli, neplní si povinnosti plynoucí z rodičovské zodpovědnosti nebo nevykonávají či zneužívají práva plynoucí z rodičovské zodpovědnosti, atd. Účastní se jednání u soudu, u přestupkové komise, výchovné komise ve školách, jsou přítomni i u výslechů nezletilých na služebně Policie ČR. Upozorňuji, že musí vést spisovou dokumentaci v souladu s platnou legislativou a to zejména se směrnicí vydanou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Strážníci MP Bílina nám předkládají seznamy kontrolovaných osob a dosud se nestalo, že by nezletilý byl přistižen v herně. Společně šetření sociálních pracovníků či pracovnic, strážníků MP Bílina a Policie ČR v hernách jsme realizovali a budeme realizovat i v budoucnu.
Co podle vás se musí měnit, aby se Bílina stala bezpečnějším městem?
Aby se Bílina stala bezpečnějším městem, musí dojít k několika změnám.
- 1. k posílení Policie ČR, která bude tvrdě potírat kriminalitu, bojovat s distribucí drog, a prostitucí
- 2. strážníci Městské policie Bílina by měli důsledně sledovat dodržování vyhlášky – zákazu podomního prodeje, ale také ve městě sledovat potulku podezřelých osob s kradeným zbožím či pohyb s rozměrným nákladem
- 3. v rámci prevence ve spolupráci s PČR, MP Bílina, pracovníky orgánu sociálně - právní ochrany dětí a dalšími zainteresovanými organizacemirealizovat častější přednášky v základních školách a to s praktickými ukázkami (videoukázky, filmy; osobní zkušenosti,atd.)
- 4. občané Bíliny by měli být všímavější a oznamovat podezřelý pohyb osob, kteří likvidují opuštěné budovy,
- 5. omezit otvírací dobu provozoven s výherními hracími přístroji a zastaváren.
