Litvínov, Bílina – Ať odpůrci těžby hnědého uhlí za limity či zastánci další práce velkostrojů, mají jeden společný názor: O limitech musí česká vláda rozhodnout co nejdříve. Neslučuje se to ale s přesvědčením ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka, který v úterý navštívil Horní Jiřetín a Litvínov. Ten by s rozhodnutím nejraději počkal dalších pět let. To ale už může být pozdě.
„Navrhli jsme definitivní rozhodnutí posunout do roku 2020,“ uvedl před novináři na litvínovském zámku Jan Mládek. Důvody? Podle Mládka není nyní jisté, jakým směrem se bude vyvíjet česká jaderná energetika a jaká bude budoucnost uhelné elektrárny v Počeradech po roce 2019. Dostavba bloků v Dukovanech či uzavření elektrárny mezi Louny a Mostem mohou znamenat podle Mládka signál nepotřebnosti uhlí pod Horním Jiřetínem. „Pokud se bude energetická koncepce vyvíjet podle našich předpokladů, potom prolomení limitů v lomu ČSA nebude nutné,“ uvedl. Naopak podle něj nejspíš dojde ke zrušení současných limitů v lomu Bílina, kde ale nejsou ohrožena žádná lidská sídla.
Mládek se setkal se starostkou Litvínova Kamilou Bláhovou (ANO), která mu ze střechy Koldomu ukázala město. „Pro tento region je zásadní, aby se rozhodnutí vlády neodkládalo. Je to důležité pro obyvatele i pro horníky,“ řekla. A horníci to potvrzují. Podle mluvčí společnosti Severní energetická, která hnědé uhlí v lomu ČSA dobývá, přijde rozhodnutí o limitech v roce 2020 již pozdě. V lomu totiž již nezbývá velkostrojům před limity příliš mnoho prostoru. Jakékoliv pozastavení a znovuobnovení těžby by bylo mimo jiné příliš nákladné, a tedy i nejspíš zcela nemožné.
Proti limitům se očekávaně postavil starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt, který připomněl, že pro město je jakákoliv varianta prolomení limitů nepřijatelná. Se Severní energetickou se ale zásadně shodne v jednom: „Jakékoliv odkládání rozhodnutí je pro nás také nepřijatelné.“
Prostor pro své názory dostala i litvínovská opozice
Odklad rozhodnutí o limitech odmítá také litvínovská opozice, která zastává názor, aby těžba v ČSA pokračovala dále. S ministrem Mládkem se při jeho návštěvě v Litvínově setkali místní politici s rozdílnými názory na těžbu, všechny ministr vyslechl. To zatím nebylo při ministerských návštěvách obvyklé. Setkávalo se s nimi jen nejužší vedení radnice.
Na setkání zastupitelů se ministrem Janem Mládkem sešli i zastupitelé Helena Zemánková Týřová a Daniel Volák z hnutí Otevřená radnice. Podpořili ministra v jeho úsilí o uvážlivé a odpovědné rozhodnutí. Kladli mu na srdce, aby se rozhodlo rychle a bez odkladů. Neodmítli další těžbu na dole ČSA, a to především s ohledem na zachování zaměstnanosti a podnikatelských příležitostí. "Pokud by k prolomení limitů nedošlo, bude nutné zahájit přechod domácností na jiný alternativní zdroj, pravděpodobně na zemní plyn. Taktéž bude nutné převést velké teplárenské zdroje na jiná paliva a tím rozkolísat energetickou bezpečnost republiky, navíc dojde k výraznému zdražení konečné ceny tepla. Nechceme dalších 5.805 nezaměstnaných a míru nezaměstnanosti na Mostecku ve výši 16,6%! V případě další těžby ale požadujeme řádné vypořádání vlastníků nemovitostí, zavedení evropských ekologických standardů a větší zapojení uhelných společností do podpory dotčených obcí regionu v oblasti vzdělávání, sportu a sociálních programů,“ zdůraznil Daniel Volák.
ČSSD: Horní Jiřetín nefunguje jako obec
Další opoziční zastupitel Tomáš Hocelík (ČSSD) uvádí několik dalších faktů ohledně neprolomení limitů. „Je velice zajímavé, že obyvatelům Mariánských Radčic nevadí prolomení těžebních limitů v jejich blízkosti a dokáží se s těžaři rozumně dohodnout na podmínkách těžby a na druhé straně v Horním Jiřetíně se lidé bouří PROTI limitům. Je veliká škoda, že pan starosta Buřt jezdí po televizních debatách, kde se potřebuje zviditelnit a když jsem se zeptal obyvatel Jiřetína, jestli jsou s ním spokojený, tak se ke mně dostaly jen samé negativní ohlasy, kde si lidé například stěžují na to, že na úřadě nikdo není, pan starosta nereaguje na podněty obyvatel, žádosti o kontejnery mají prodlení až 5 měsíců, na místním koupališti se válí odpadky, koupaliště je v dezolátním stavu, byť stálo nehorázných 15miliónů korun a ani provozovatel koupaliště není znám“. Tomáš Hocelík (ČSSD) dále uvádí, že Horní Jiřetín je díky penězům z těžby druhou nejbohatší obcí v republice. „Je potřeba, aby si lidé uvědomili, že reálný rozpočet Horního Jiřetína je pouze 9,8 mil. Korun. Díky těžařům se výše tohoto rozpočtu vyšplhala až na 40 mil. Korun za rok“.
Daniel Volák upozornil, že obyvatelé Horního Jiřetína dostali před časem velice zajímavou nabídku na prodej svých nemovitostí. Například vlastník domu, jehož odhadní cena bude 5 milionů korun, dostane celkem 13-14 milionů korun. „Toto mi přijde jako velice solidní nabídka, kterou bych já osobně přijal a odstěhoval se do Litvínova, kde bych si mohl postavit nový a krásný dům“.
Zda vláda bude o limitech rozhodovat či rozhodnutí přesune do vzdálené budoucnosti, se bude vědět nejspíš v září.
