Krupka - Královské město Krupka jako součást "Hornické kulturní krajiny Krušnohoří" je předmětem společného německo-českého návrhu na zápis této krajiny do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Na dění ve městě, na jeho úspěchy i neúspěchy jsme se zeptali starosty Zdeňka Matouše.
Pane místostarosto, město Krupka je jedno z nejhezčích míst Ústeckého kraje. Co může nabídnout svým návštěvníkům a obyvatelům?
Naše město má opravdu dlouhou a bohatou historii. Díky tomu u nás máme velké množství velmi vzácných památek, které jsou opravdu mimořádně cenné, ale především nejširší veřejnosti a našim návštěvníkům můžeme ukázat, jak se během staletí Krupka rozvíjela a co znamenala. Vyjmenovat všechny významnější objekty a místa by zabralo spoustu času, a tak se soustředím na několik z těch nejdůležitějších a nejzajímavějších. A asi začnu odshora dolů. Charakteristický reliéf pohoří Krušných hor, který k našemu městu neodmyslitelně patří, zdobí atraktivní a hojně navštěvovaná Komáří vížka. Ostatně, výhledem z ní se kochal už v 19. století známý cestovatel Alexander von Humboldt. Na její vrchol vede další naše radost a chlouba – nejdelší dvousedadlová lanovka v Čechách. Pod „komárkou“ je v jejím úbočí štola Starý Martin. Unikátní ukázka starého důlního díla dokumentuje nejdelší a nejbohatší cínové rudní žíly v České republice i střední Evropě. Ale největší koncentrace památek a pozoruhodných objektů je v historické části památkové zóny města. Jsou to především církevní skvosty. Na prvním místě je to určitě bazilika Panny Marie Sedmibolestné na Mariánském náměstí, dále pak kostely sv. Anny, špitální kostel sv. Ducha, městský kostel Nanebevzetí Panny Marie či kaple sv. Wolfganga na Komáří vížce. Před nedávnem jsme také otevřeli úplně nové a unikátní sbírkové hasičské muzeum, a kousek od něj je další parádní místo – hrad Krupka s nádhernou terasou pro výhledy do podkrušnohoří a na panorama středohoří.
A když si budou chtít návštěvníci také odpočinout, máme v centru města úplně nový a parádně zavedený městský park.
Řadu lidí ve městě trápí lokality ulic Čapkova a Dukelských hrdinů v Unčíně, díky obrovské převaze nepřizpůsobivých obyvatel. Jaké kroky město podniklo a podniká, aby se situace zlepšila?
Jelikož jsem zároveň ze zákona o obcích velitel městské policie, tak mám určitě dostatek informací i o dění v této malé části města. Chápu, že u některých lidí funguje setrvačný názor o obrazu tohoto místa. Ale ve skutečnosti je tady situace normální, srovnatelná s jinými a mohu odpovědně konstatovat, že je tady z hlediska veřejného pořádku, čistoty a bezpečnosti stav standardní. Je to důsledkem dlouhodobé snahy vedení města o narovnání podmínek a péči. Hodně nám pomohla instalace kamerového systému, ale i kamer v jednotlivých domech, která tam provozuje bytové družstvo coby majitel. Rozhodně s mimořádným přínosem funguje i samostatná služebna městské policie v centru tohoto sídliště. Já osobně nejvíc oceňuji, že se přes počáteční problémy naučili tamní obyvatelé znát vyhlášku a žít s ní, kterou jsme se před pár lety s cílem vydat pravidla pro dobré soužití a nastavení podmínek k ochraně pořádku, bezpečnosti i slušného chování.
Ulice Dukelských hrdinů. Foto: Miroslav Neumaier
Svého času mělo město Krupka partnerskou obec v Německu. Docházelo k setkávání představitelů a obyvatel obou měst na Dnech sousedství na Komáří Vížce. Plánuje vedení města takovou tradici obnovit s jinou obcí?
Z původního víceméně formalizovaného kontaktu mezi námi a městem Gaising se to v poslední době změnilo na zcela spontánní a dá se říci lidsky nejpřirozenější vztahy. Každoročně bez nějaké předchozí koordinace, plánování či domlouvání čehokoliv se na 1. května potkají desítky přeshraničních sousedů v kapli sv. Wolfganga na Komáří vížce na společné bohoslužbě, a na ní navazuje sousedské setkání. Hodně lidí tam donese k všeobecnému užitku a potěšení nějaké svoje pohoštění, povídá se, fotí se, je to upřímné a hezké. Evidentně tento způsob vzájemných kontaktů oběma stranám vyhovuje a není rozhodně potřeba na tom něco měnit.
V rámci katastru města se nachází zřícenina staré celnice kousek od Habartic, která ve vypjaté době před Mnichovem sloužila jako základna jednotek SOS. Jaká je budoucnost tohoto objektu?
Tento objekt nikdy v minulosti městu nepatřil. Pamatuji se, že v druhé polovině minulého století to bylo nějaké školící středisko pro tehdejší „zlatou“ mládež, ale potom tam byly nějaké majetkové problémy a dům se rychle zdevastoval. Nemovitosti zřejmě někdo vlastní, ale netušíme, co tam s tím chce dělat.
Hasiči a městská policie v Krupce. Foto: Miroslav Neumaier
Co se v Krupce za posledních roky nejvíce povedlo a co naopak by chtělo dodělat nebo změnit?
Odpověď – byť stručná – by zabrala asi hodně místa. Bez pořadí významu vyjmenuji alespoň některé případy toho, co už je hotové. Krupka je místem v našem kraji, kde je díky dobře nastavené a opravdu pozitivně fungující městské průmyslové zóně poměrně nízká nezaměstnanost. Pro dobré podmínky bydlení jsme se v poslední době soustředili na výrazné zlepšení stavu vnitřních komunikací, všechny páteřní a řady dalších silnic jsou rekonstruované a v pořádku, a to platí i pro chodníky i nové parkovací kapacity. Podstatně jsme vylepšili stav všech školních budov, a současný standard je v nich opravdu na velmi dobré úrovni. Totéž platí i pro naše seniorské domy. Do této bilance musím zařadit rekonstrukci dříve zdevastované historické budovy v centru města, kde dnes pod jednou střechou sídlí celý aparát městského úřadu a vedení města, s veškerým zázemím. V areálu městských sportovišť se doplnilo nezbytné zázemí pro sportující děti a mládež, šatny, sociální zázemí a klubovny. A teď se uvedla do provozu i nová nafukovací tenisová hala.
Některé naplánované investice už samozřejmě připravujeme. Myslím, že důležité a hlavně velice žádoucí budou především další dva nově získané a rekonstruované objekty pro rozšíření kapacit domů s pečovatelskou péčí u seniorů. Ve výstavbě je již i mimořádné dílo – informační centrum pro ArchaeoMontan na Husitské ulici, které bude místem dokumentujícím staletou historii těžby rud na obou stranách krušnohorského pohoří. A zahájili jsme již i přípravu na rekonstrukci našeho poněkud zastaralého kulturního zařízení Olympie. Pro pestrý a společensky i kulturně bohatý život ve městě zde chceme vybudovat nové multifunkční komunitní centrum, kde by našli kvalitní a užitečné prostředí a podmínky nejrůznější spolky, dětské a mládežnické kroužky, zájmová sdružení a další uživatelé. Takové zázemí prozatím v našem kraji dosud nikdo nemá.
Děkujeme za rozhovor.
