ČR - Přesně před rokem, u příležitosti Světového dne bez tabáku, který každoročně připadá na 31. květen, vstoupil v účinnost tzv. protikuřácký zákon, jehož cílem je ochrana zdraví občanů před účinky tabákového kouře. Výsledky výzkumu Státního zdravotního ústavu o spotřebě tabáku v české dospělé populaci ve věku 15 let a více za rok 2017 ukazují, že počet kuřáků za poslední rok prokazatelně klesl.
V listopadu 2017, tedy po necelém půlroce účinnosti zákona, realizoval SZÚ Národní výzkum o spotřebě tabáku v dospělé populaci České republiky, který probíhá dle metodiky WHO každoročně od roku 2012. Z výsledků vyplývá, že v dospělé populaci bylo v ČR v roce 2017 celkem 25,2 % kuřáků, více kouří muži – 31 %, žen kouří pouze 20 %. Denně kouří 18,4 % dospělé populace (denní kuřák je ten, který vykouří nejméně jednu cigaretu denně), příležitostně kouří 6,8 %.
V roce 2017 denně kouřilo 22,6 % mužů a 14,5 % žen. „Každá právní úprava potřebuje nějaký čas na to, aby se osvědčila v praxi. V souvislosti s protikuřáckým zákonem však nejnovější data SZÚ ukazují, že jsme se vydali správnou cestou. Oproti roku 2016 došlo k poklesu aktuálních kuřáků o 3,5 %. A to jsou teprve čísla za prvních šest měsíců účinnosti zákona,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch s tím, že na validní vyhodnocení dopadů protikuřáckého zákona je potřeba počkat ještě několik let.
U mužů došlo k poklesu o více než 4 %, u žen o více než 3 %. A naopak počet aktuálních nekuřáků stoupl v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 o více než 3 %. „Z dlouhodobého hlediska je možno za období 2012–2017 konstatovat snížení prevalence kuřáctví u dospělé populace 15+,“ doplnila vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.
Čísla SZÚ dále hovoří o tom, že přibližně třetina (33,2 %) současných kuřáků se v průběhu posledního roku pokusila přestat, v roce 2016 to bylo 28,6 %. Oproti roku 2016 byl zaznamenán v roce 2017 téměř pětiprocentní nárůst pokusů přestat kouřit. SZÚ se při svém výzkumu dotazoval i na spokojenost se zákazem kouření v restauracích, hospodách a barech, tu vyjádřilo 61,4 % respondentů – 72,2 % nekuřáků a 29,2 % kuřáků.
„Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Muži kouří nejčastěji 15–24 cigaret denně, ženy pak nejčastěji 10–14 cigaret denně,“ řekla Marie Nejedlá. Elektronické cigarety kouří 5,2 % aktuálních kuřáků a bezdýmný tabák 2,5 % aktuálních kuřáků. V porovnání s rokem 2016 došlo ve věkové skupině 15–24 let ke zvýšení procenta uživatelů elektronických cigaret na 12,2 %.
Užívání tabáku je pokládáno za jednu z nejzávažnějších, ale dobře preventabilních příčin úmrtí na chronická neinfekční onemocnění. Jedná se zejména o kardiovaskulární, nádorová a respirační onemocnění, jejichž léčba představuje významnou ekonomickou zátěž pro systém zdravotní péče. Přibližně dvojnásobné jsou pak ekonomické ztráty nezdravotní v důsledku předčasných úmrtí, snížené produktivity práce, nákladů na pracovní neschopnosti a invalidní důchody aj.
„V důsledku nemocí souvisejících s kouřením u nás každý den zemře jeden autobus plný lidí a celospolečenské náklady způsobené kouřením jsou 100 mld. korun ročně. To jsou přece natolik alarmující čísla, která nás vedou k opatřením na ochranu zdraví našich občanů. A to je naše priorita,“ řekl dnes ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Ministerstvo zdravotnictví si na přelomu března a dubna nechalo agenturou STEM vypracovat sociologický průzkum, který zjišťoval názory české veřejnosti na protikuřácký zákon. Výzkum proběhl ve dnech 27. 3. – 2. 4. 2018 na reprezentativním vzorku 1 033 osob starších 18 let. Výsledky jasně ukázaly, že většina veřejnosti (53 %) vnímá protikuřácký zákon jako pozitivní opatření. Konkrétně zákaz kouření v restauracích nevadí dvoutřetinové většině dotazovaných (68 %).
Průzkum také ukázal, že podle většiny lidí nemá zákaz kouření vliv na návštěvnost restauračních zařízení (odpovědělo tak 60 % respondentů). Pětina dokonce začala chodit do restaurací nebo tam začala chodit častěji. Při zkoumání názorů na přínosy zákona třípětinová většina lidí (61 %) uvedla, že protikuřácký zákon povede k vyšší ochraně zdraví občanů. Více než třetina veřejnosti (36 %) by zákon nechala beze změny a desetina lidí (11 %) by ho dokonce ještě zpřísnila.
