Mostecko – Uhelné safari, tedy prohlídka přímo mezi těžební stroje ve velkolomu ČSA, dlouhých 15 let na sever Čech lákala turisty z celého Česka. Jenže s ukončením těžby v této lokalitě logicky došlo i k pozastavení exkurzí. Protože ale jde o stále exkluzivní prostor, rozhodli se těžaři ve spolupráci s řadou organizací vytvořit virtuální BioSafari. Veškeré zajímavosti si prohlédnete buď z pohodlí domova pomocí chytrého telefonu či u počítače, nebo osobně v rámci otevřených dnů.
BioSafari nabídne zájemcům prohlídku celého území lomu ČSA a názorně popíše a vysvětlí, co se v lomu děje po ukončení těžby. Připravovaný okruh má patnáct zastavení naplněných informacemi, obrazovým i mluveným materiálem. V současné době skupina Sev.en Česká energie začala pracovat na webových stránkách i aplikaci, kde bude možné BioSafari projít. Aplikace má být hotova do července, přičemž v květnu vzlétnou nad velkolom drony, aby vše nasnímaly.
Jednotlivá zastavení mají své partnery mimo energetickou skupinu, kteří mají k danému tématu blízko. „Zastavení, které přibližuje sanace a rekultivace lomu, jsme se rozhodli vybavit informacemi sami. Na navrácení krajiny lidem a přírodě jsme odvedli velký kus práce a je tedy čím se chlubit. V celém území lomu ČSA bude nebo již bylo rekultivováno přes 4 500 ha ploch. Jedná se především o lesy, jezírka a mokřady, zemědělskou rekultivaci a louky. V rámci sanací jsme jen v lomu ČSA přesunuli zeminu o takovém objemu, že by Cheopsovu pyramidu v Gíze vyplnil více než čtyřikrát. Pracovníci rekultivací na každém hektaru vysadili průměrně 10 000 kusů lesních sazenic. Vodní plocha, která vznikla při hydrické rekultivaci, je oblíbeným hnízdištěm ptáků a ornitologickým rájem. Nedaleko těžebních strojů pěstujeme zemědělské plodiny v biokvalitě. Projít se rekultivacemi je zážitek, i když jen ve virtuální realitě,“ upřesnila mluvčí skupiny Sev.en Česká energie Gabriela Sáričková Benešová.
Stanoviště věnující se rekultivacím bude u altánu, kde jsou umístěny i jedinečné sluneční hodiny (psali jsme ZDE). „Veřejnost seznámíme s typy rekultivací, tedy tím, jak se zahlazuje povrchová těžba hnědého uhlí. Tady na lomu ČSA vznikla jedna z nejlepších rekultivačních škol v Evropě. Používáme nejmodernějších vědeckých poznatků s důrazem na přirozenou obnovu v kombinaci s letitými zkušenostmi," poznamenal Jiří Křen, odborník na rekultivace.
Trasa BioSafari je poměrně dlouhá. Při dnu otevřených dveří se doporučuje absolvovat ji na kole. Foto: jip
Těžaři kromě toho ale plánují třikrát do roka uspořádat den otevřených dveří, kde se Lom ČSA zcela otevře veřejnosti a všech 15 zastavení si budou moci zájemci projít. První slavnostní den otevřených dveří se chystá na červenec. Od tohoto okamžiku bude na webu společnosti k dispozici volně i aplikace s virtuální prohlídkou.
Na jednotlivých stanovištích v Lomu ČSA jsou nainstalovány informační cedule, ale jsou tam i QR kódy, aby se mohli návštěvníci pomocí chytrých mobilů dozvědět všechny zajímavosti pomocí virtuální reality i přímo na místě. „Nejlepší bude si to spíš projet na kole, protože je to poměrně dlouhá trasa," podotkla mluvčí společnosti Eva Maříková.
Na prvním stanovišti, jehož patronem je Podkrušnohorské technické muzeum, se lidé dozví vše o historii daného území. „Půjde nejen o povídání o Krušných horách, ale hlavně o historii těžby uhlí. Lidé se například dozví, že původně se zdejší lom jmenoval Hedvika. A hlavně, že zdejší hnědé uhlí je jedním z nejkvalitnějších v Evropě," dává příklad ředitel muzea Zbyněk Jakš.
Po celé naučné trase budou navíc rozmístěny ukázky strojů a zařízení, které se k těžbě využívaly.
Žlutá konstrukce i s částí pasového přepravníku zůstane na svém místě, aby si ji turisté mohli prohlédnout na vlastní oči. Foto: jip
Několik zastávek bude věnováno přirozené obnově území, tzv. sukcesi, kde je partnerem Česká zemědělská univerzita a Jihočeská univerzita. Na své si přijdou také milovníci industriální turistiky, zde bude partnerem Svazek měst a obcí Krušných hor.
Jedna zastávka bude také u štoly pod Jezeřím, kde se lidé dozví vše o minerálním bohatství Krušných hor. Zde je partnerem Výzkumný ústav hnědého uhlí. „V samotné aplikaci si budete moci tuto štolu virtuálně projít," podotkla Eva Maříková. Kousek odsud bude zastávka u Domu přírody, jehož stavbu připravuje město Horní Jiřetín a je tedy právě partnerem tohoto zastavení (o přípravách stavby Domu přírody jsme psali ZDE).
Stanoviště zaměřené na techniku využívanou ve velkolomu zaštítí Ústecký kraj. „Jeho záměrem je přemístit velkostroj RK 5000 z původního stanoviště, kde se teď nachází, o několik set metrů dál. Pokud zastupitelé Ústeckého kraje tento záměr skutečně schválí, do prázdnin stroj "odkráčí" na své nové stanoviště. Ta trasa musí mít určitý sklon, aby se mohl stroj pohybovat, proto se na své nové místo dostane takovou delší oklikou. Zatímco člověk by danou vzdálenost ušel za pár minut, stroj po ní "bude kráčet" několik týdnů. V aplikaci bude k vidění celá trasa, kudy se stroj přemístí," vysvětluje Eva Maříková.
Pokud záměr krajští zastupitelé schválí, velkorypadlo RK 5000 "dokráčí" na jedno ze stanovišť a bude jednou z nejvýraznějších připomínek těžby ve velkolomu ČSA. Foto: Sev.en Česká energie
Na místě, kde stroj aktuálně stojí, bude další zastávka, ta se bude věnovat informacím o budoucím jezeře, kvalitě jeho vody. Při dnech otevřených dveřích budou moci návštěvníci sledovat, jak postupuje jeho samovolné napouštění.
Veřejnost už nyní velmi zajímá, jak to bude s kvalitou vody v budoucím jezeře. Tím se zabývají i hydrologové. „Pro nás bude velice důležité sledovat kvalitu vody ve vznikajícím jezeře. Už nyní vypouštíme většinu vod ve zbytkové jámě bez úpravy, protože odpovídá parametrům povrchových vod. Z měření i ze studií, které máme vypracovány, se očekává, že voda v jezeře bude velmi kvalitní," poznamenal hydrolog Petr Urban a dodal, že během prvních deseti let stoupne hladina jezera minimálně o 35 metrů, přičemž rozloha v té době bude odpovídat sousednímu jezeru Matylda.
Průzkumy podloží také ukázaly, že není potřeba plošná úprava dna jámy. „Je to potřeba jen na několika málo místech, která jsme si označili a budeme je muset utěsnit. To se dělá tak, že se přivezou skrývkové hmoty a rozprostřou se na vyznačené území," podotkl Petr Urban.
Zajímavostí bude zajisté i to, že v prostoru lomu bude ponechána část potrubí, kterým dosud protéká řeka Bílina. Vodohospodáři v tuto dobu připravují její návrat do původního koryta. „Díky ponechanému potrubí si budou moci lidé prohlédnout, kudy voda tekla. Dozví se ale i další zajímavé věci o řece Bílině a vše o společnosti Povodí Ohře," odhaluje mluvčí Eva Maříková další zajímavosti, které BioSafari bude obsahovat.
