Most – V úterý 1. dubna to bylo přesně 50 let, kdy se otevřela v Mostě nová moderní nemocnice. Předcházelo mu zahájení provozu polikliniky, k němuž došlo už v únoru téhož roku, tedy 1975. Přestože nemocnici musel navštívit každý, kdo tu aspoň chvíli žil, jsou v ní místa, o nichž většina z nás vůbec netuší.
Stavba nemocnice začala již v roce 1967. Moderní soubor budov s velkorysým prostorovým uspořádáním okamžitě po otevření přilákal i filmaře. Vznikal zde částečně seriál Nemocnice na kraji města a také detektivka Diagnóza smrti.
Rozlehlost areálu a jeho propojení podzemními tunely, které zajišťují, že se suchou nohou personál dostane i z nejvzdálenějšího pavilonu třeba do budovy polikliniky, by sama mohla být námětem pro další krimi. Tajuplných míst v nemocnici je mnoho.
Jedním z nich je například místnost, odkud se seřizují všechny hodiny v celé nemocnici. Ještě zajímavější je, že se o to i stará muž, který v nemocnici pracuje od jejího otevření. „Na starosti mám seřizování hodin, televizí, rozhlasu... veškerý slaboproud. Hodiny se seřizují na původním zařízení centrálně. Když se pak zjistí, že někde jdou jinak, musím přímo na to oddělení a seřídit to tam," popisuje Petr Čondl.
V nemocnici je zhruba 2 tisíce kusů hodin. Jak dlouho by chtěl téměř pětasedmdesátiletý muž v nemocnici ještě pracovat? Prý podle toho, jak se bude cítit, zatím se do úplného důchodu nechystá. Mimochodem na stroj, kterým se seřizují hodiny centrálně, už si "brousí" zuby například mostecké muzeum. „Byli se tu na to už ptát," potvrdil Petr Čondl.
Všech cca dva tisíce hodin ve všech budovách nemocnice se seřizují odsud. Přístroj má na starosti Petr Čondl. V nemocnici pracuje od jejího založení. Foto: jip
Další zařízení, které by rádi do sbírky získaly i odborné firmy, je tzv. Schrack, tedy dorozumívací zařízení mezi sestrou a pacientem. De facto jde o stoleček s telefonním sluchátkem, mnoha tlačítky a nákresem lůžek na daném oddělení, aby sestra viděla, ze kterého pokoje a z jakého lůžka či toalety nebo koupelny ji pacient volá. „Když pacient leží na lůžku a nad ním visí takové to tlačítko na přivolávání sestry, tak toto je původní zařízení, kterým byla nemocnice v počátku vybavena. V současnosti zakázku vyhrála jiná firma, nicméně na některých odděleních ještě tato zařízení jsou. Proto si stále funkční stolky pro jistotu schováváme, byť by je od nás firmy rády získaly," prozradila Eva Caklová, vedoucí údržby a správy majetku nemocnice.
Původní stolek společnosti Schrack, který navazoval spojení mezi pacientem a sesternou. Foto: jip
Ovšem i místo, kde se ještě funkční stolky Schrack uschovávají, by přilákalo mnoho fanoušků techniky. Stojí totiž ve strojovně, kde je hlavní zařízení na potrubní poštu. Ta na rozdíl například od ústecké nemocnice nyní není funkční, ale chystá se její opětovné zprovoznění. „Tady ve strojovně se sbíhají trasy potrubí, které propojují všechny pavilony nemocnice," uvedla při prohlídce Eva Caklová.
Jak vlastně potrubní pošta funguje? „Patrona s daným obsahem se vloží do terminálu, který je na každé sesterně. Jednou ze tří linek z každé budovy putuje do strojovny, kde se pomocí výhybek nasměruje na požadované pracoviště. Adresa, kam má patrona putovat, se zadává na sesterně," vysvětluje Jan Toman, koordinátor technologické infrastruktury.
Eva Caklová ve strojovně s patrolou, kterou se posílá požadovaný materiál potrubní poštou. V současnosti je systém nefunkční. Foto: jip
Potrubní pošta vedla až do nejvzdálenějšího pavilonu, tedy do budovy infekce, ta v současné době nemocnici nepatří. Nyní je tak nejvzdálenější budovou pavilon E, tedy plicní. Potrubí vede v kolektorech pod spojovacími chodbami. Nejdelší trať měří 750 m, patrola tam dorazí za cca 4 až 5 minut. „Potrubní pošta fungovala až do předloňského roku, tehdy se bohužel vypálila poslední funkční karta, kterou se ovládaly poslední dvě linky," dodal Jan Toman. Jedná se de facto o děrovaný štítek s tištěnými spoji, dnes se již nevyrábí. „Chystáme ale nové zařízení, které nahradí starou strojovnu. Veškeré potrubí samozřejmě stále máme. Jen bude potřeba zjistit, zda a kde je poškozené a opravit to. Potrubní poštu chceme nadále využívat na zasílání biologického materiálu, hlavně krve, moči k analýze v laboratořích v pavilonu E a F. Nyní s tím musí vždy chodit sanitář z každého oddělení pěšky," podotkl Toman.
Poslední ovládací karta do zařízení ve strojovně se zničila před rokem a půl. Nemocnice chce ale potrubní poštu obnovit. Foto: jip
Málokdo také ví, že v budově B je nádherný kinosál ještě s původním, nepoškozeným nábytkem. „Je stále využívaný. Pořádají se tady workshopy, primářské porady. Pokud někdo chce, může si jej pronajmout. Kapacitu má zhruba 200 lidí. Zrovna nedávno si sál soukromě pronajal manželský pár, který zde slavil významné výročí a pán pro svou manželku zde připravil romantický večer," prozradila Eva Caklová. Při prohlídce každého hned zaujme, že původní polstrování je nepoškozené, na lavici chybí klasické vyryté nápisy. Ve staré ovladovně, odkud se promítaly filmy jsou uschovány původní kamenná reliéfní díla, která zdobila mezipatra nemocnice.
V kinosále s původním vybavením se dosud konají workshopy či porady. Foto: jip
Původní uměleckou výzdobu nemocnice nadále uschovává. Foto: jip
Další zajímavosti z mostecké nemocnice pro vás připravujeme.
