Ústí nad Labem – Ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou (KE) je Česká republika na předním místě v Evropské unii. Více než 25 procent všech případů KE v celé Evropě totiž bylo v období 2001 až 2010 hlášeno z ČR. S dalšími chorobami ji přenáší klíště – drobný tvor sající krev svými kusadly.
S hostitelem to nemusí dobře dopadnout. Virus KE napadá nervový systém člověka, průběh nemoci může být těžký a může vést až k úplnému ochrnutí. V celé České republice loni onemocnělo 565 lidí, což je o dvě třetiny víc než v roce 2015. V roce 2016 bylo v Ústeckém kraji hlášeno podle údajů Státního zdravotního ústavu 38 nemocných.
Letos si klíšťová encefalitida na severu Čech vyžádala již první oběť. V Libereckém kraji podle informací tamní krajské hygienické stanice letos v červenci zemřel 77letý muž ze Semilska, na kterého se přisálo klíště v květnu při sběru hub.
Jak klíště předává krví stvrzené pozdravy, občas, bohužel, obohacené o virus klíšťové encefalitidy? „Klíště se nám přichytí na nohavice, ponožky, přesune se na kůži a hledá vhodné měkké místo pro přisátí. K přenosu infekce může dojít krátce po přisátí, virus je přítomen ve slinách. Proto je důležité se klíštěte zbavit co nejdříve,“ upozorňuje MUDr. Eva Jílková z oddělení očkování a cestovní medicíny Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Podle jejích dalších slov k nárůstu infekcí přispívá také větší pohyb lidí v přírodě během prázdnin a letních dovolených.
Výskyt klíšťat je závislý na počasí. Vzhledem k tomu, že mají ráda vlhká, teplá a stinná místa, najdeme je v trávě u rybníků či potoků. Stále více se ale také vyskytují ve městech. Z ročních období jim pak nejvíce vyhovuje konec jara a léta. Jak se bude dále vyvíjet letošní sezóna, bude také záležet na meteorologických podmínkách. Podle nich Český hydrometeorologický ústav sleduje a hlásí stupně aktivity klíšťat v přírodě.
Nebezpečné nymfy
Klíště se na vás může přichytit například při rybaření, sbírání hub a lesních plodů, při turistice nebo chalupaření, kempování, ale i hraní golfu nebo procházce v parku.
„Infekci je schopné přenést nejen dospělé klíště, ale i jeho vývojová stádia, především nymfa. Je tak nepatrná, že ji na kůži snadno přehlédneme. Množství nymf je v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat. Nemocní si proto mnohdy nejsou vůbec vědomi, že hostili klíště,“ vysvětluje MUDr. Jílková.
Odborníci tedy doporučují si před vstupem do přírody nastříkat sporní část oděvu i odhalenou kůži repelentem a vzít si světlé oblečení, na kterém lze klíště rychle rozeznat. Nejúčinnější obranou je ale preventivní očkování.
„U nás je skutečně vysoký výskyt klíšťat a riziko KE nelze podceňovat. Odborníci doporučují očkování všem, zejména starším osobám, u kterých je průběh onemocnění závažnější. Velmi důrazně bych doporučila vakcínu všem, kdo se v přírodě pohybují pravidelně,“ pokračuje MUDr. Jílková. Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají všechny zdravotní pojišťovny.
Rakušané se očkují
Podle MUDr. Jílkové znamená prodělání klíšťové encefalitidy pro nemocného i jeho rodinu často významné zhoršení kvality života a nemalé finanční ztráty. „Trvalé následky pak mohou být nejen u dospělých, ale i u malých dětí, například zhoršení pozornosti a soustředění. S vyšším věkem je však prognóza horší,“ upozorňuje.
Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 procent z dotazovaných ví, že jedinou spolehlivou ochranou před KE je očkování. Přesto se počet očkovaných už několik let drží na pouhých 24 procentech. Podle údajů z roku 2013 je to na Ústecku 18,5 procent obyvatel. „V sousedním Rakousku je přitom očkováno 80 až 90 procent obyvatel, což vedlo i k výraznému snížení nemocnosti na tuto infekci,“ doplňuje MUDr. Eva Jílková.
Průzkum také ukázal, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisátého roztoče je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se ale podle odborníků začne „dusit“ a rychleji vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Dotazovaní často klíště při odstranění točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Ústrojí, kterým se klíště drží, nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.