Teplice – Ve Sportovní hale v Teplicích se v úterý 23. června odpoledne nekonal žádný zápas ligových špiček. Přesto tady vládla napjatá atmosféra plná vášní, výkřiků, potlesků, vzteku i smíchu. Tak trochu divadlo. Pro nezasvěcené. Ovšem pro lidi z Modlanska a Rtyňska šlo o hodně. O záchranu krajiny, ve které se narodili, vyrůstali a kterou pro ně obhospodařovali už jejich pradědové. V úterý odpoledne se totiž v teplické sportovní hale vynášela esa v rámci projednávání záměru výstavby šesti obřích hal v PH Parku u Suché na Modlansku.
Na setkání přijeli zástupci Krajského úřadu Ústeckého kraje, který má v tomto zápase roli rozhodčího. Na plochu vedle nich usedli členové týmu oznamovatele a naproti do hlediště pak desítky lidí z dotčených obcí. Přijeli i ti, kteří v daných lokalitách nežijí, kterým ale i přesto osud krajiny u hranice CHKO České středohoří není lhostejný. Například známý sedlák Daniel Pitek z Černčic, ale také někteří zastupitelé z Teplic nebo lidé z okolí. Všichni dorazili se stejným cílem - podpořit boj obyvatel dotčených obcí za zachování jejich krajiny.
Relaxační centrum nebo skladovací haly?
Zástupce společnosti Reinka v úvodu projednávání projekt představil. Kromě upřesnění, že půjde o šest samostatně stojících hal s výškami 10 a 14 metrů, s celkovou rozlohou více než 110 tisíc metrů čtverečných, připomínal jeho popis chvílemi spíše výstavbu relaxačního centra než skladovacích hal. Vypíchnuté byly zejména informace o zeleni. Například o přísavníku, který se bude šplhat po ocelových sítích u některých stěn, o střechách osazených sukulenty, o stovkách nově vysazených keřů a stromů, ale i o záchranném koridoru pro zdejší faunu.
Provoz nákladních automobilů nebude téměř slyšet
V rámci technických dat zazněly informace o provozním zázemí areálu. Plánované jsou dva typy hal, výrobního a skladovacího charakteru. Jejich součástí mají být administrativně sociální vestavby, které budou sloužit jako provozně technické zázemí pro zaměstnance. Haly mají železobetonový základ, stěny zděné, příčky sádrokartonové. Vytápění je plánované horkovzdušným systémem a plynovými kotli. Fasáda hal bude sklohliníková.
Zajímavé byly informace o frekvenci nákladní dopravy. Denně by mělo do areálu projet zhruba 350 těžkých nákladních automobilů a jen o něco méně lehké nákladní dopravy. Plánované je parkoviště pro téměř šest stovek osobních aut. „Těžká nákladní doprava bude směrovaná na silnici 1/63. Řešily se dopady hluku. Například u Rtyně to bude jen nepatrný rozdíl. To ani neuslyšíte,“ prohlásil zpracovatel dokumentace Stanislav Postbiegl. „I když je to všechno podlimitní, je jasné, že část obyvatel se může cítit dopravou obtěžována,“ dodal a sklidil velkou vlnu nevole.
Je tam jen obilovina a plevel, který všechno přežije
Další informace se týkaly zachycování vody na pozemku, čističky odpadních vod, regulace osvětlení, kategorie půd, kdy Postbiegl mimo jiné uvedl, že půda první kategorie představuje jen 1,6 % z celkové plochy. „Záměr je umístit to na pole. Jde o půdu především 4. a 5. kategorie. Není tam nic, než pěstovaná obilovina a plevel, který všechno přežije.“ Podle Postbiegla bude mít sice provoz areálu vliv na faunu a flóru, nicméně, jak uvedl, vliv přijatelný. Navíc Postbiegl opět deklaroval, že realizace ozelenění areálu a napojení na systémy ekologické stability přinese území víc než současné zemědělské obdělávání. V ten moment nebylo jisté, zda byli lidé více překvapení jeho výrokem nebo naštvaní.
Doufám, že zvítězí rozum nad hamižností
V rámci zmínky o půdě se ke slovu přihlásil Daniel Pitek. Uvedl, že naše země přišla od roku 2000 o téměř 150 tisíc hektarů orné půdy. „Nechápu, proč nestavíte v okolních brownfieldech. Výstavba hal na zelené louce nemá opodstatnění a přinese do lokality zvýšení prašnosti, světelného smogu, hlučnosti a emisí. Nemluvě o zásahu do podoby krajiny a do mikroklima, který povede k prohloubení sucha. Všem přeji, aby zvítězil zdravý rozum, a ne primitivní forma byznysu a hamižnosti.“ Lidé jeho slova odměnili dlouhým souhlasným potleskem.
Navrhovaná patření mají jen kosmetický charakter
Zastupitel Modlan, Roman Čech označil prostorovou hmotnost projektovaného monstra za drtivou. „Areál měří od východu k západu 1,35 kilometru. Jednoznačně naruší harmonické měřítko v krajině a vztahy nejen v lokalitě, ale i v celém okolí. Navrhovaná kompenzační opatření jsou pouze kosmetického charakteru a nikdy nepokryjí zásah tak obrovské masy betonu, železa a skla,“ zdůraznil zastupitel. Dodal rovněž, že záměr je v rozporu s právními předpisy. „Navrhovaný zábor nejúrodnější půdy 1. třídy ochrany je v rozporu se zákonem na ochranu zemědělského půdního fondu. Zemědělskou půdu 1. a 2. třídy lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělské půdy. Což tento záměr není. Je tedy na místě vydat nesouhlasné stanovisko,“ upozornil Čech.
Modlanský starosta Lukáš Bartoň zmínil, že na krajský úřad předali Modlanští 627 nesouhlasných podpisů. Dotkl se zmínky o tom, že k převodu zemědělské půdy v územním plánu obcí došlo už v roce 2009. „Máte pravdu. Ovšem v roce 2009 bylo jiné klima, co se týká počasí, co se týká všech aspektů. V současné době už by krajský úřad ani teplický magistrát něco takového nedopustily.“ K výpočtům průjezdnosti Lukáš Bartoň řekl, že nejsou odpovídající. „Ne všichni budou jezdit obchvatem, ale přes naše obce. To znamená, že ten nárůst bude mnohonásobně vyšší.“ K výroku Postbiegla o tom, že výstavba bude lepší než zemědělská činnost, Bartoň poznamenal: „Zemědělská činnost tam má svoji historii, ale i smysl. A vy byste si měli říct, hele zabalíme to, tohle vážně nemá význam. Není na to příhodná doba, skutečně není.“ Slova modlanského starosty podpořil svým vystoupením i starosta Rtyně nad Bílinou, Jaroslav Liška.
V okolí je spousta prázdných hal
Když Stanislav Postbiegl zmínil systém odvádění srážkové vody, která bude sloužit k zalévání zeleně a odváděná do akumulačních nádrží, s tím, že přebytek vody bude zachycovaný v retenčních nádržích, ze kterých se bude částečně vsakovat, zareagovala Michala Čechová Nešporová ze spolku Periferní vidění. Ta projektovaný systém zasakování vody zpochybnila a uvedla, že v územním plánu Rtyně nad Bílinou jasně stojí, že zasakovaná musí být všechna voda z území. V opačném případě, jak zdůraznila, není možné haly postavit.
Teplický zastupitel Adam Souček upozornil, že je třeba zohlednit projekt také v časové ose. Zabývat se například otázkou, co bude za padesát let. Poukázal v této souvislosti na haly, které jsou už delší dobu prázdné. Požadoval zveřejnění informace, co konkrétně má v dokončených halách být. „Apeluji na investora, aby s námi hrál fér a řekl jména pěti budoucích firem, které tam chtějí vyrábět a skladovat. V Žižkově ulici v Ústí nad Labem byla také postavena hala a lidem se namluvilo, že v ní najdou zaměstnání stovky lidí. Hala pak byla přes dva roky prázdná.“ Zástupci oznamovatele konkrétní odpověď neposkytli. A ani tentokrát neodpověděli na dotaz, kdo za celým projektem stojí, kdo je jeho investorem.
Nechceme se dívat na hromadu betonu
Tomáš Beneš ze Suché se nechal slyšet, že zástupci oznamovatele nevědí, s kým mají tu čest. „Před pár lety parta byznys frajerů přišla s tím, že mým rodičům před barákem postaví fotovoltaickou elektrárnu. Šli od válu. Další parta v čele s bývalým zastupitelem Modlan rozhodla se, že nám bude vybírat sousedy a postaví nám před barákem Mekku. Šli od válu. To jen abyste věděli, do čeho jdete. My budeme bojovat. Neplatíme hypotéky, abychom se dívali na hromadu betonu,“ zdůraznil Tomáš Beneš a hlediště souhlasně zabouřilo.
Dejte do pořádku územní plány
Zástupce Krajského úřadu Ústí nad Labem, Jan Koutecký, v závěru rozvášněné diskuse upozornil, že si vedení Modlan i Rtyně musí dát především do pořádku své územní plány. „Dejte si pozor, vaše územní plány jsou zastaralé. Na jejich základě pak dochází k tomu, že je umožněné podobné využití půdy, jako v tomto případě.“ Jak Koutecký v samém závěru dodal, úterní veřejné projednání záměru výstavby obřích hal u Suché nemělo za cíl rozhodnout o tom, zda k realizaci projektu dojde či nikoli. „Dnes se konalo pouze veřejné projednání vlivů záměru na životní prostředí. A projednány byly ze všech hledisek,“ ukončil setkání v teplické sportovní hale Koutecký.
