Dubí – Hromadu sutin, která zůstala po zbourání dubské restaurace Sokolovna, využíval v tomto týdnu tým záchranářů se psy ke svému tréninku. Už od pondělí 19. října tu místní mohli vídat pětici žen a jednoho muže v červených pracovních kombinézách, jak procházejí sutiny. „Nesmírně si ceníme přístupu společnosti AZ Demolice, která nám tento trénink umožnila,“ říká k akci členka týmu, Petra Řeháčková, která se záchranářským pracím věnuje už třináct let. „Společnost nám dokonce zajistila jejich zaměstnance jako figuranta. Což jsou ideální podmínky, za které jsme velmi vděční.“
Sehnat zbořeniště, kde by mohl tým trénovat, není totiž podle Řeháčkové jednoduché. Aby mohli být psi využívaní k záchranářským pracím, musí přitom získat atest a každé dva roky absolvovat náročné zkoušky, aby ho obhájili. Tréninky, kde si procvičují vyhledávání osob v různých terénech, jsou proto velmi důležité. Nejde přitom jen o demoliční prostory. Trénuje se i v terénech, jako je les, pole a podobně. „Vhodné objekty a terény hledáme třeba na internetu. Domluvíme se s majitelem a s těmi, kteří k pozemkům, objektům, ale také třeba i k honitbám mají nějaká práva. Sehnat něco vhodného pro trénování, není ale jednoduché,“ přiznává Řeháčková.
Tým záchranářů se psy, který trénoval v Dubí, spadá pod dubské dobrovolné hasiče a je registrovaný ve Svazu záchranných brigád kynologů Ústeckého kraje. Jeho vedoucím je Miroslav Řeháček. Pětici záchranářek tvoří jeho žena Petra Řeháčková, dále Monika Krupičková, Lucie Šimková, Nikola Jirásková a Jaroslava Šimková. „Takových týmů jsou po celé republice desítky. Je třeba naučit se spolupracovat a moci se spolehnout jeden na druhého. Nejdůležitější je ale tým psovoda a psa,“ zdůrazňuje Řeháčková. „Tam musí být naprostá souhra a důvěra.“
Když jsme záchranný tým u zbořeniště dubské Sokolovny navštívili, připravovali pracovníci firmy zrovna podpěry pro založení figuranta. „Ještě jednou chci poděkovat společnosti AZ Demolice za zapůjčení zaměstnance. Tím, že trénujeme stále spolu, psi už ten pach znají a štěkají na nás. Takže, když se podaří sehnat někoho, koho neznají, je to pro nás TOP,“ vysvětluje Petra Řeháčková. „Figurant dostane přilbu, rukavice, kotníkovou obuv a musí být oblečený tak, aby tam nějakou dobu vydržel a nebyla mu zima. Sama vím, jak chutná figurování, tak se o figuranty hodně starám.“
Od doby, kdy se figurant založí, musí podle Řeháčkové zůstat v úkrytu pod sutinami alespoň dvacet až třicet minut, aby se místo napachovalo. Potom teprve začínají psi, jeden po druhém, pracovat. Vycvičit záchranářského psa trvá tři, čtyři roky. Jde o individuální záležitost ovlivněnou charakterem a dispozicemi psa. Jsou ale i psi, kteří nemají potřebné předpoklady a pro záchranářskou práci se nehodí.
„Dnes je trend cvičit psa od malého štěněte, aby mohl co nejdříve na atest. Jenomže pro tak mladé zvíře je to stresující. Musí v sobě zpracovat terén, ví, že má někoho hledat, musí vnímat pach a když osobu vyhledá, označuje ji štěkáním.“ Podle Řeháčkové by se s tímto náročným výcvikem mělo začínat až ve dvou letech, kdy už je pes psychicky vyzrálý. „Příliš mladí psi jsou ještě moc štěněčí a nemají srovnanou psychiku. Jenomže právě ta je při téhle práci velmi důležitá. Na druhou stranu, základní povely je nutné cvičit už od mala. Když začnete až ve dvou letech, to už je pozdě,“ dodává se smíchem Řeháčková.
