Moldava – Příští rok si příznivci ikonické železniční dráhy připomenou výročí 140 let od její dostavby a zprovoznění celé dráhy od německého Freibergu přes Holzhau, Moldavu na české straně až po Most, případně Teplice. Po obou stranách jezdí vlaky stále, po letech snah se ale nedaří železnici propojit. Chybí 8 km na německé straně, hned u hranic. Nadšenci ale nepolevují, v pátek dostali dotaci.
Příběh Moldavské/Freiberské dráhy by vydal na knihu sám o sobě. Zatímco poslední, chybějící úsek, postavili naši předci během roku, o jeho obnovu se lidé snaží řadu let. K rozebrání dráhy došlo před 80 roky. Záměr je přitom jasný – propojit obě strany Krušných hor, které se mohou chlubit zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO. Konkrétně Hornická krajina Erzgebirge/Krušnohoří.
Jak připomněl Heinz Lohse, zástupce projektu Železnice spojuje, dráha vznikla právě díky hornictví: „Kdysi nás spojovala těžba stříbra ve Freibergu a železnice pomáhala přepravovat vše potřebné včetně hnědého uhlí z Mostecka. Bez těžby stříbra by dnes Freiberg nebyl tím, čím je. Zatímco v počátku dráhy se skutečně vozil hlavně materiál a uhlí, později už sloužila převážně pro přepravu turistů. A to až do roku 1945.“ Po válce nařídili Sověti osmikilometrový úsek na německé straně rozebrat.
Nádraží ve Freibergu. Foto: Železnice spojuje
Snahy uvést dráhu do původního stavu jsou jako na houpačce. V roce 2015 se konaly, při příležitosti 130 let, první velké oslavy připomínající slávu Moldavské dráhy. Tehdy se začalo nahlas mluvit o jejím propojení. „O dva roky později jsme se potýkali s první krizí – na české straně ministerstvo řeklo, že nebude podporovat regionální dráhy, na německé straně hrozilo, že tamní doprava nebude zajištěna vůbec. To byl impuls k tomu, abychom se na obou stranách spojili a měli silnější pozici pro vyjednávání,“ připomněl Petr Fišer z Českojiřetínského spolku a zároveň zástupce projektu Železnice spojuje na české straně. V roce 2018 se konala první česko-německá konference v Dubí, a o rok později v Holzhau, po níž na setkání ministrů obou vlád slíbila saská strana, že zajistí studii proveditelnosti. Vše ovšem zpomalila pandemie koronaviru, takže studie se objevila až na konci roku 2022.
Teď se konečně opět daly věci do pohybu. Spojenci na obou stranách Krušnohoří řeší rozdílné problémy: saská strana má v pořádku železniční budovy, chybí jí však oněch 8 km kolejí. Česká strana má koleje i funkční dopravu až k hranicím v Moldavě, podél historické trati je však řada budov, které Správa železnic opustila. „Všichni víme, že ve chvíli, kdy budovu opustíte, začne okamžitě chátrat. Naší snahou je pro objekty najít využití a vhodného vlastníka. Pilotním projektem je nádraží Louka u Litvínova, kdy se podařilo zajistit zájem o převzetí od Ústeckého kraje. Mezi další budovy, které bychom chtěli zachránit je stavědlo v Louce u Litvínově, nádraží v Hrobu, výtopna v Hrobu, budova dolního nádraží v Oseku – jsou to objekty, které by mohly vytvářet síť infrastruktury pro zázemí technických památek Krušnohoří a cestovní ruch. Každá ta budova ale potřebuje řešení na míru,“ podotkl Petr Fišer.
Původně sloužila moldavská dráha hlavně pro přepravu materiálu, už před II. světovou válkou ji využívali hlavně turisté. Foto: jip
Česká strana se aktuálně může chlubit dílčím úspěchem. Na tiskové konferenci se náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jiří Řehák mohl díky právě došlé zprávě potvrdit, že kraj získal dotaci na projektovou dokumentaci pro rekonstrukci nádraží a jeho přeměnu v pobočku mosteckého muzea. To byla jedna z podmínek, aby kraj tuto budovu převzal do svého majetku. „Nádraží v Louce u Litvínova stojí na křižovatce dvou historických železničních tratích – Kozí dráze a Moldavské dráze. U obou drah kraj podporuje jejich revitalizaci, protože obě se nachází v regionu, který byl zatížen těžbou. Projektová dokumentace, na níž jsme získali dotaci ve výši 5,3 milionu korun z programu Transformace regionu, se bude zabývat revitalizací nádraží a vnitřní expozicí budoucí pobočky muzea, která by měla v budově nádraží vzniknout,“ potvrdil Jiří Řehák. „Pokud by šlo vše bez zádrhelů, a kraj by uspěl i se žádostí na samotnou realizaci, tak v roce 2028, nejpozději 2029 by mohlo být hotovo,“ nastínil budoucnost nádraží v Louce náměstek Řehák.
Nádraží v Louce u Litvínova je známé i tím, že je u něj miniatura hradu Kost. Foto: Alena Pavlíková
Na straně saské jsou ve fázi, kdy tamní ministerstvo dopravy předložilo studii na dostavbu kolejiště. Ukázalo se, že sice vyřešila otázky ekologické i finanční, ale opomněla řešit majetkoprávní vyrovnání aktuálních vlastníků pozemků, na nichž kdysi dráha vedla. „Na krátkém úseku chybějící dráhy vedou běžecké tratě. Majitel tvrdí, že když se obnoví dráha, zruší se běžecké tratě a on bude z podnikatelského hlediska tratit,“ nastínil problém Heinz Lohse. Jako řešitelný tento zádrhel vidí i saské ministerstvo dopravy, proto dalo projektu zelenou. „Máme dvě varianty, kudy by mohly běžecké tratě vést,“ doplnil Heinz Lohse.
Ta hlavní otázka, kdy by skutečně mohl vlak vyjíždějící z Freibergu dorazit až do Mostu, případně do Teplic, na to si v současné chvíli netroufne odpovědět nikdo ze projektu Železnice spojuje, který má nyní za úkol všechny náležitosti vyřídit a dotáhnout záměr až k realizaci. „Novináři se na to vždycky ptají. Až v rámci projektu Železnice spojuje připravíme vše potřebné, bude už jen na politicích, zda a kdy vydají rozhodnutí začít stavět,“ uzavřel Petr Fišer.
Na obou stranách Krušných hor jsou nadšenci, kteří bojují za znovupropojení obou zemí historickou železnicí. Foto: Železnice spojuje
Sérii akcí, která má po celý rok připomínat 140 let od dostavby a přeshraničního uvedení Moldavské/Freiberské dráhy do provozu, odstartovala nádražní slavnost v saské Muldě dne 9. června 2024. Akce na obou stranách hranice se budou konat až do 18. května 2025. Pozvánky na akce mohou zájemci sledovat na stránkách mezinárodního projektu: www.zeleznice-spojuje.cz.
