Bílina - Město Bílina snižuje na minimum koeficient pro bydlení a naopak zvyšuje na maximální výši koeficient pro průmysl. Město reaguje na novelizaci zákona o dani z nemovitostí, která přinesla nejen zvýšení daně z nemovitostí u bydlení (+ 80 %), ale v oblasti průmyslu u některých skupin nemovitostí i výrazné snížení této daně (- 60 % u ostatních nevyužívaných ploch). Důsledkem pro Bílinu je výrazné snížení předpokládaného výnosu z této daně v roce 2024 a bez zásahu města i v dalších letech.
Novela zákona o dani z nemovitosti zvýšila daňovou zátěž obyvatelstvu (bydlení) a částečně jí snížila průmyslovým podnikům a to včetně těžkého průmyslu. To se městu nelíbí.
Proto Bílina s účinností od 01.01.2025 mění obecně závaznou vyhlášku s cílem ulevit obyvatelstvu snížením místního koeficientu u bydlení (z 1,0 na 0,5) a naopak zvyšuje místní koeficient u staveb pro průmysl (z 1,5 na 5 pro skupinu „podnikání v oblasti průmyslu, stavebnictví, dopravy, energetiky nebo v ostatní zemědělské výrobě“) a koeficient u pozemků typu ostatní zpevněné plochy v obchodním majetku podnikatele na 2,0. Všechny ostatní koeficienty zůstaly beze změn.
Touto změnou v katastrálních územích Bíliny dojde od 01.01.2025 ke snížení daně z nemovitostí pro bydlení o - 50 % oproti roku 2024 a dokonce o - 10 % i v porovnání s rokem 2023. Zátěž daně z nemovitostí tak bude více přenesena na průmysl a energetiku. Celkový výnos daně v následujících letech bude krýt výpadek sdílených daní, které jsou městu kráceny konsolidačním balíčkem.
Velká část našeho kraje včetně města Bílina a především jeho občané jsou desítky let zatěžováni důsledky těžkého energetického průmyslu. K tomu v dnešní době, kdy by mělo dle předchozích slibů docházet k útlumu těžby, roky plánovanému způsobu rekultivace a rozvoji turistického ruchu, tak jsou tyto plány pro náš kraj měněny v důsledku klimatických změn a tím vyvolaných změn energetických koncepcí. Dochází ke změnám slibovaných plánů rekultivací např. v souvislosti s rozvojem fotovoltaiky.
Město Bílina si změny a jejich důvody uvědomuje, na druhou stranu to však pro občany města i celého Ústeckého kraje znamená opět negativní dopady (nenaplněné představy o způsobu rekultivace a rozvoji kraje, stagnace oproti jiným krajům, odliv vzdělaných a kvalifikovaných obyvatel a další známé negativní jevy). Nesouhlasíme s tím, že opět jsou Ústecký kraj a jeho lidé „obětováni“ ve prospěch celorepublikových či nadnárodních energetických zájmů.
Tento krok města je jednou z mála možností, jak může samo město svým obyvatelům ulevit, a přitom nesnížit daňové příjmy města.
