Dubí, Most - Česká pošta v tomto týdnu vydala novou poštovní známku. Příležitostí je letošní 130. výročí Moldavské dráhy, tedy železniční trati mezi Mostem, Dubím a Moldavou v Krušných horách. Oslavy železnice se konají 16. května.
Námětem známky je pracovní vlak s lokomotivou Louny na nádraží v Dubí (dříve Ober – Eichwald). Výtvarník Martin Srb použil jako předlohu fotografii z roku 1884.
Na představení známky v sobotu 16. května v Oseku budete moci získat i Cartes Maximum - pohlednici s fotografií z roku 1884, která posloužila jako předloha pro výtvarný návrh poštovní známky.
Po Flájské přehradě je Moldavská dráha dalším dílem, které bude v řadě "Technické památky České republiky" reprezentovat Mostecko a Teplicko na poštovních zásilkách do celého světa.
O trati, které je známka věnovaná
Moldavská horská dráha, někdy nazývaná též Krušnohorská železnice či Teplický „Semmering" je železniční trať spojující Most s Moldavou v Krušných horách. Kdysi vedla až do saského Freibergu. I když ztratila mezinárodní význam, stále patří k nejkrásnějším lokálkám u nás.
Mezi zastávkami projíždí vlak dvěma tunely a údolí překonává po třetím viaduktu na trati. Ocelovou mostovku 117 metrů dlouhého viaduktu podpírají 31 metrů vysoké zděné pilíře.
Vybudování železnice takových parametrů bylo technicky i finančně náročné. Pryč jsou sice doby, kdy se po trati proháněly rychlíky z Prahy a vlaky dál z Moldavy pokračovaly do Saska, chudší provoz ale této romantické železnici nic neubral na kráse.
Na čtyřicetikilometrové trati není nouze o zajímavá místa. Motoráček zastavuje na nádraží Louka u Litvínova, kde se při obsazování pohraničí československým vojskem na konci roku 1918 mocně bojovalo, což připomíná pamětní deska na výpravní budově.
Od nádraží Osek město se zase výletníci vydávají k areálu oseckého kláštera cisterciáků – komplexu budov stavěných od doby románské až po baroko. A od zastávky Horní Háj je to blízko do osady Domaslavice, kde se ve strážním domku v srpnu roku 1885 narodila manželka našeho druhého prezidenta E. Beneše, Hana Benešová (1885–1974).
U města Hrob překonává vlak údolí po dvou viaduktech. V samotném městě si můžete prohlédnout základy protestantského kostela, který nechal roku 1617 zbořit tehdejší pražský arcibiskup Jan Lohelius. Zničení kostela bylo jedním z podnětů k povstání českých stavů proti Habsburkům a důvodem k započetí třicetileté války.
To v Dubí se mohou pochlubit kostelem Panny Marie, nejseverněji položeným příkladem benátské architektury v Evropě, dále pak porcelánkou, kde se vyrábí světoznámý cibulák, nebo Terezinými lázněmi.
Z Dubí vlak stoupá lesnatou krajinou s výhledy do údolí a na svahy Bouřňáku. V Mikulově v Krušných horách vystupují v zimě hlavně lyžaři a míří do nedalekého ski-areálu. Běžkaři jezdí i o zastávku dál – do Mikulova / Nové Město, odkud je dobrý nástup na Krušnohorskou lyžařskou magistrálu.
Trať vybudovala společnost Pražsko-duchcovská dráha, hlavním cílem bylo umožnit export uhlí do sousedního Saska. První projekty na propojení Mostecké uhelné pánve se Saskem vznikly již v šedesátých letech devatenáctého století, finanční a technické obtíže však stavbu pozdržely. Úsek Most – Hrob byl otevřen 15. května 1877, úsek Hrob – Moldava v Krušných horách až 6. prosince 1884. Přeshraniční provoz do saského Freibergu započal 18. května 1885.
Známka je vydána v úpravě tiskového listu i známkového sešitku s 8 známkami a 2 x 2 různými kupóny.
Zdroj: Česká pošta
