ČR - Státní veterinární správa (SVS) v rámci svého dozoru kontroluje prodej potravin živočišného původu také na populárních farmářských trzích. Přestože se počet závad při tomto druhu prodeje z dlouhodobého hlediska snižuje, je v porovnání s jinými oblastmi veterinárního dozoru stále poměrně vysoký.
V prvním pololetí letošního roku veterinární inspektoři provedli bezmála 190 kontrol prodejců na trzích. Závadu zjistili u osmnácti procent z nich. V teplém počasí rizika spojená se stánkovým prodejem masných či mléčných produktů výrazně rostou. Hlavní část kontrol proto připadá právě na letní období.
„Pravidelné kontroly prodejců přispívají k tomu, aby si zákazníci mohli nakoupit zdravotně nezávadné a kvalitní potraviny od menších lokálních zemědělců a výrobců. Zároveň by měly spotřebitele chránit před nekalými praktikami některých prodejců,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Mezi nejčastější závady zjišťované při kontrolách patří nedostatky v označování nabízených potravin a také prodej potravin neznámého či nejasného původu. Stále poměrně často naráží veterinární inspektoři také na nedodržování teplot nabízených výrobků, což zejména při teplém počasí může pro spotřebitele mít velmi závažné zdravotní následky. Povinnost udržovat zboží při stanovených teplotách je přitom jednou ze zásadních povinností prodejců potravin na trzích. Stále se občas objevují také prodejci, kteří si neuvědomují, že nabízené potraviny (týká se to nejčastěji uzenin či sýrů), je nutné chránit před možným vnějším znečištěním.
V Praze, která patří z hlediska počtu farmářských trhů na pomyslnou špičku mezi regiony ČR, uskutečnila SVS v prvních šesti měsících roku 22 kontrol prodejců na farmářských trzích. Při těchto kontrolách veterinární inspektoři zjistili sedm závad.
„Nejčastějším problémem byla nedostatečná ochrana nabízeného produktu před kontaminací. Mezi opakující se závady patřilo nedodržení teplotního řetězce a nedostatky v dokladech k nabízeným produktům. Setkali jsme se však také s prodejem prošlého zboží či potravin, které již vykazovaly známky kažení,“ poznamenala ředitelka odboru veterinární hygieny Městské veterinární správy SVS v Praze Kateřina Březinová.
„Na základě opakovaných zjištění z našich kontrol bych rád zákazníky opět upozornil, aby věnovali pozornost způsobu a hygieně prodeje živočišných produktů, dodržování chladícího řetězce i označování výrobků. Připomínám, že prodejce má ze zákona povinnost zákazníky informovat dostatečným způsobem o prodávaném zboží a jeho původu. Pokud se nakupujícímu podmínky prodeje či nabízené zboží nezdají, neměli by je kupovat a ohrožovat své zdraví,“ uzavřel Semerád.
DESATERO STÁTNÍ VETERINÁRNÍ SPRÁVY K PRODEJI NA FARMÁŘSKÝCH TRZÍCH
Krajská veterinární správa (KVS) dozoruje trhy konané na místě schváleném obcí, jejichž konání bylo obcí povoleno a příslušná krajská veterinární správa schválila provozovateli tržní řád, nebyl-li vydán formou nařízení obce
1. Chovatelé mohou prodávat produkty zvířat z vlastního chovu, které nebyly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném výrobním podniku a to za těchto podmínek:
- maso z drůbeže a králíků (musí být vykucháno, u králíků nesmí být oddělená hlava) maximálně z 10 kusů krůt, 35 kachen, 35 hus týdně a maximálně 35 kusů ostatní drůbeže nebo králíků týdně, maso musí být uloženo při teplotě maximálně 4 °C. Maso musí být čitelně označeno nápisem „Maso není veterinární vyšetřeno – určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele“
- syrové mléko a smetanu pomocí prodejního automatu (automat musí být registrován u KVS)
- čerstvá, a označená vejce s uvedením jména a adresy chovatele v maximálním množství 60 kusů jednomu konečnému spotřebiteli
- včelí produkty označené jménem, příjmením a adresou chovatele a u medu druhem a množstvím
- živé ryby (usmrcování a další opracování ryb musí být nahlášeno příslušné KVS 7 dní předem)
2. Je nepřípustné prodávat maso z domácí porážky provedené v hospodářství (mimo drůbeže a králíků) a výrobky z tohoto masa
3. Ostatní prodejci potravin a surovin živočišného původu musí zajistit, aby jimi prodávané potraviny a suroviny byly získány ve schváleném a registrovaném, popřípadě jen registrovaném podniku. Jejich povinností je udržovat je při stanovených teplotách. Prodejce je povinen tuto teplotu kontrolovat
- 7 °C pro maso vepřové, hovězí, skopové a velké zvěře
- 4 °C pro maso drůbeže, králíků a drobné zvěře
- 3 °C pro vnitřnosti
- 5-18 °C pro vejce (nekolísavá teplota)
- 2-8 °C pro mléčné výrobky jiné než UHT, sterilované a sušené
- 0 °C pro čerstvé chlazené ryby (teplota tajícího ledu)
- Ostatní výrobky musí být uloženy při teplotách stanovených výrobcem
4. U potravin podle bodu 3 musí být prodávající vždy schopen na místě doložit původ produktů. Potraviny musí být označeny podle platné legislativy
5. Označení potraviny, že je „vhodná pro děti“, „domácí“, „čerstvá“, „živá“, „čistá“, „přírodní“ nebo „pravá“ je možné, nesmí být však zavádějící
6. Prodávat potraviny s prošlou dobou použitelnosti je nepřípustné
7. Potraviny musí být po celou dobu uvádění do oběhu chráněny před jakoukoli kontaminací a před přímým vlivem klimatických podmínek
8. Všechny předměty a zařízení, které přicházejí přímo do styku s potravinami, musí být čisté a nesmí představovat nebezpečí kontaminace, dopravní prostředky a nádoby používané pro přepravu potravin musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu
9. Osoby manipulující s potravinami musí dodržovat požadavky na osobní hygienu a musí nosit čistý oděv, při prodeji nebalených potravin, zejména masa, musí být k dispozici zdroj pitné vody k mytí rukou
10. Potravinářské a jiné odpady musí být z prostor, kde se nacházejí potraviny, co nejrychleji odstraňovány, aby nedocházelo k jejich hromadění, a nesmí představovat přímý ani nepřímý zdroj kontaminace
Petr Vorlíček
