Ústecký kraj - Některé nemocnice Krajské zdravotní omezí v prosinci plánovanou péči v důsledku protestní akce lékařů, která začne 1. prosince. Akutní a onkologická péče bude zajištěna ve všech nemocnicích Krajské zdravotní (KZ) v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Mostě, Chomutově, Litoměřicích i Rumburku.
Protestní akce lékařů nijak neovlivní chod nemocnic v Děčíně, Teplicích a Rumburku, naopak nejvážnější je situace v Mostě a v Chomutově. Krajská zdravotní pacientům s plánovanými výkony nabídne odložení zákroku, v některých případech ale také možnost operace v jiné nemocnici Krajské zdravotní.
Vládním politikům v čele s ministrem Válkem se ani tento týden nepodařilo dohodnout s Českou lékařskou komorou na podmínkách financování zdravotnictví. Lékaři po celém Česku již vypověděli v rámci protestní akce od 1. prosince přesčasové služby, na kterých je fungování českých nemocnic a české zdravotnictví postavené, a protestní akce se nevyhnula ani nemocnicím spadajícím pod akciovou společnost Krajská zdravotní, která sdružuje 7 nemocnic Ústeckého kraje. Z toho důvodu přistoupilo vedení Krajské zdravotní na různé organizační změny v práci lékařů, které zajistí nepřetržitou péči o pacienty v průběhu prosince.
„Poslední jednání ministra Válka s Českou lékařskou komorou opět zkrachovalo a do začátku prosince zbývá fakticky už jen týden. Konec protestu je tak v tuto chvíli v nedohlednu a mě je líto, že rukojmím téhle války je pacient. Musím ale zdůraznit, že v Krajské zdravotní děláme vše pro to, aby pacientů, kteří se nedostanou v prosinci na plánovanou operaci bylo co nejméně,“ uvedl dnes k tématu Jan Schiller, hejtman Ústeckého kraje.
V Krajské zdravotní se aktuálně zapojilo do protestu 177 lékařů z celkových 1238 lékařů ve všech sedmi nemocnicích. Z nich ale 86 bude i přes protest nadále vykonávat přesčasovou práci. S 11 lékaři se také podařilo vedení KZ domluvit na stažení jejich výpovědí z přesčasové práce.
„Vedení Krajské zdravotní od konce října de facto nepřetržitě jednalo s lékaři, kteří podali výpovědi z přesčasové práce. Sám jsem mnoho lékařských týmů objel a naštěstí se alespoň leccos podařilo vyjednat. Pacient musí být na prvním místě, a já děkuji všem lékařům, kteří v přesčasové práci budou pokračovat i v prosinci. Díky tomu nemusíme omezovat akutní péči a pokračovat bude i některá plánovaná operativa,“ vysvětluje k situaci Ondřej Štěrba, předseda představenstva Krajské zdravotní.
Protestní akce vůbec neovlivní chod nemocnic v Děčíně, Teplicích a Rumburku. Naopak nejvážnější situace panuje v mostecké nemocnici. Tady protestuje 60 lékařů z celkových 192. Protestem jsou v nemocnicích KZ nejvíce postižena dětská oddělení, interní oddělení a neurologická a chirurgická oddělení. Zajištění nepřetržité péče v jednotlivých nemocnicích bude možné díky zavedení plně směnného a částečně směnného provozu, kde se kombinují lékaři na směny a přesčasová práce.
„Neodkladnou péči, včetně té onkologické, poskytneme beze změn všem pacientům. Omezení plánované péče v prosinci se pak bude týkat nižší desítky plánovaných výkonů, typově operace žlučníku, kýly atp. Naštěstí je obecně prosinec méně vytíženým měsícem pro operativu, takže rušených výkonů nebude tolik v porovnání třeba s předchozími měsíci. Pacienty našich nemocnic jsme již začali kontaktovat. Někteří budou navíc na výběr z několika možností, buď odložení zákroku na pozdější termín nebo možnost operace v jiné nemocnici Krajské zdravotní. Například pacientům chirurgie v Litoměřicích nabídneme možnost operace v Děčíně, kde máme na chirurgii plný lékařský tým i přes protest,“ vysvětluje generální ředitel Krajské zdravotní Petr Malý.
„S ohledem na aktuální situaci jsou změny systému financování zdravotnictví zcela nezbytné. V současné chvíli je zdravotnictví financováno na základě množství výkonů, vzhledem k jeho poklesu v prosinci jen Krajská zdravotní přijde o 25 milionů korun. V průběhu následujících měsíců se tak budeme muset soustředit i na nějakou optimalizaci v rámci sítě zdravotní péče a specializaci jednotlivých zařízení. Je potřeba ale udělat kompletní systémovou změnu a zapojit se tak musí především vládní politici a pojišťovny. Na nich odpovědnost leží především,“ uzavírá Radim Laibl, radní Ústeckého kraje pro oblast zdravotnictví.