Teplice – Projekt města na vybudování nízkoprahového centra z bývalé měnírny v Riegrově ulici v Trnovanech zvedá místním mandle. Trnovanští už teď mluví o lokalitě, kde žijí, jako o ghettu. O místě, které je vyhlášené řadou negativních jevů.
Na denním pořádku jsou tu drogy, prostituce, gangy, bezdomovci a strach. Strach vyjít večer na ulici. Strach pouštět děti ven. Strach, co se stane zítra. A do lidmi popisované atmosféry vstoupilo město se záměrem vytvořit v sousedství jejich domů nízkoprahové centrum.
Snaha města vnést do projektu více světla
V úterý 28. května vedení města v čele s primátorem Jiřím Štáblem a zástupci dotčených organizací iniciovalo setkání přímo u objektu bývalé měnírny. Cílem diskuse s místními bylo odbourat nepodložené obavy, domněnky, rozkrýt podstatu a smysl projektu a poskytnout prostor k dotazům. Moderování diskuse se ujal opoziční zastupitel Jakub Mráček. Ten v úvodu mimo jiné zmínil, že i on byl donedávna obyvatelem Trnovan.
Na akci dorazily desítky Trnovanských. Primátor Jiří Štábl zdůraznil závažnost tématu, o kterém je potřeba diskutovat. „Chceme vám představit celý projekt a současně se chceme seznámit s vašimi názory a podněty. Respektuji rozdílné názory i to, že s projektem někteří nesouhlasí a mají určité obavy. Je nyní na nás, abychom tyto obavy alespoň částečně rozptýlili.“
Foto: Ilona Kaulfuss
Primátor zdůraznil potřebu vybudování centra, které má pomoci ke zkvalitnění služeb poskytovaných v sociální oblasti. „Celým svým mandátem, svojí funkcí se snažím protlačit projekty, které pomohou zlepšit sociální oblast, zlepšit prostředí a doufám, že také dopomohou k navýšení kapacity v těchto službách.“
Proč bezdomovci
Jak hned v úvodu ze strany obyvatel zaznělo, místním nejvíc vadí nízkoprahové centrum pro bezdomovce. Další služby, poskytované v objektu pro rodiny s dětmi, lidem a rodinám v nouzi, tak negativní emoce nevyvolávají. „Je možné, aby z projektu vypadli bezdomovci a byli řešení separátně?“ zaznělo od jednoho z místních.
Na dotaz, proč město z objektu bývalé měnírny nevybuduje raději komunitní centrum pro maminky s dětmi nebo pro důchodce, odpověděla vedoucí sociálního odboru teplického magistrátu Iva Tichá. „Komunitní centrum už máme. Kanape, Nová Ves a v jedno je i v Proseticích. Město má nedostatek sociálních služeb. Zhruba 80 procent nebytových nemovitostí pronajímá sociálním službám. Takovým, které jsou lehce přijímány majoritou.“ Jak Tichá dodala, Nízkoprahové centrum v Denisově ulici pro bezdomovce už není udržitelné kapacitně.
Podle jedné z přítomných, není v kraji jiné město, kde by v rámci své práce potkávala tolik bezdomovců jako v Teplicích. Radnice by se měla podle diskutujících snažit, aby takových lidí ve svém katastru měla co nejméně a ne, aby je město sociálními službami přitahovalo.
„Je jim tady dobře, protože je tu hodně lázeňských hostů a lidé jim pokaždé něco dají.“ Zareagoval Jiří Štábl. „Nemělo by se jim dávat jídlo, to je špatně.“ Na dotaz, proč jim tedy jídlo poskytují v nízkoprahovém centru v Denisově ulici, už odpověď nepřišla.
Foto: Ilona Kaulfuss
Strhla se diskuse, v níž přítomní poukazovali na nepořádek, na bezdomovce pod vlivem alkoholu, na skutečnost, že močí a kálejí na veřejnosti, že se na veřejnosti opíjejí, dobývají se do soukromých zahrad, budov, okupují lavičky v parcích a někteří se dokonce pod vlivem různých látek obnažují. V této souvislosti byla kritizovaná práce městské i státní policie, které podle diskutujících problémy řeší nedostatečně.
Jedna z pracovnic centra Květina, které provozuje nízkoprahové centrum v Denisově ulici a mělo by získat zázemí i v plánovaném centru v Riegrově ulici, uvedla, že se řadu let zavíraly oči a tvrdilo se, že u nás bezdomovci nejsou. „Dvacet let dělám v centru a naše centrum bylo jediné které s bezdomovci začalo spolupracovat. Chceme je vracet do bytů, do práce. K tomu je ale nezbytné odpovídající zázemí.“
Zazněly výkřiky typu: Kolik bezdomovců se podařilo vrátit do normálního života, nebo, kde se budou tito lidé pohybovat po uzavření centra, které má fungovat pouze v pracovní dny a v pracovní době.
Frustrace ze situace v Řetenicích
Přítomní často poukazovali na příklad již fungujícího nízkoprahového centra Květiny v Denisově ulici. Podle některých je posledních pět let situace v Řetenicích neúnosná. Zejména v lokalitě kolem Perly. Zvýšil se příliv alkoholiků, potažmo bezdomovců z celého Ústeckého kraje.
Bezdomovci, kteří odejdou ze záchytky, se většinou tam, odkud přišli, už nevracejí. Obyvatele Trnovan proto zajímalo, jak město řeší odliv lidí, které přivezou z celého ústeckého kraje na teplickou záchytku. Ta je v současné době jediným takovým zařízením v kraji.
Primátor zdůraznil, že provoz záchytné stanice nemá město možnost ovlivnit. „Záchytnou stanici jsme si nevymysleli. Ta byla zřízena bez naší možnosti do toho jakkoli zasáhnout.“
Ředitelka organizace Květina, Barbora Bočková, k dotazu uvedla. „Krajská zdravotní je pro nás velmi důležitým partnerem právě proto, aby se toto nedělo.“ Podle Bočkové se na teplické záchytce ocitne měsíčně 120 lidí. Jednu čtvrtinu až jednu třetinu tvoří lidé odjinud.
Foto: Ilona Kaulfuss
„Se záchytnou stanicí je domluveno, že každá osoba, která zařízení opouští, dostane doporučení, navštívit nízkoprahové centrum nebo sociální pracovnice, kde je mu zajištěná pomoc na cestu zpátky. V terénu nepozorujeme, že by přibývaly osoby bez přístřeší. Pokud příbývají, souvisí to i s jinou situací. Osoba, která tu zůstane na ulici, je odříznutá od jakéhokoliv sociálního systému, protože místem bydliště náleží někam jinam. Takže by pro ně nebylo výhodné tady zůstávat.“
Podle Bočkové vznikají sociální služby tam, kde jsou potřeba, aby bylo možné na problémy reagovat. Řetenické centrum funguje od roku 2020 . Problémy u Perly řešili pracovníci Květiny už od roku 2018 v rámci terénního programu na žádost města. Centrum podle Bočkové vzniklo tedy až poté, kdy problémy s řetenickými bezdomovci už existovaly.
„Jednoznačně 90 procent osob, se kterými jsme byli v kontaktu, si přeje svoji situaci změnit,“ zdůraznila Bočková.
Nechceme mít z Trnovan ghetto
Podle místních se úroveň lokality začala v posledních letech nepatrně zvedat. Přispěli k tomu sami Trnovanští. Budují zde provozovny, obchody, funguje tu zavedené zahradnictví, místní investují do zlepšení svého prostředí čas a peníze.
Na druhou stranu přetrvávají negativa, která kvalitu prostředí snižují a místní nemají šanci je ovlivnit.
- Nemůžu pustit vnouče večer se psem, protože nevím, kdy se mi vrátí a jestli se mi vrátí v pořádku.
- Už teď tu bydlí 2 třetiny nepřizpůsobivých.
- Trnovany jsou nejhorší částí města.
- Řada lidí tu byla přepadená za bílého dne.
- Prodávají se tu drogy přímo na ulici.
- Jsou tady prostitutky.
To je stručný soupis negativ, o kterých se přítomní obyvatelé městské části Trnovany zmiňovali. Místní tvrdí, že s problémy nikdo nic moc nedělá. Podle řady diskutujících je potom těžké uvěřit, že město zajistí v případě otevření nízkoprahového centra bezpečnost obyvatel, když ta zde už nefunguje nyní.
Jeden z místních uvedl, že před několika lety řešil drogy a jejich distribuci přímo před svým domem. Když přišel na policii, dostal údajně odpověď, že si musí uvědomit, že je v Trnovanech a tam je to normální.
Kde bude centrum, budou i bezdomovci
Podle jednoho z diskutujících platí pravidlo, že to, co v místě je, určuje, co se kolem něho bude dít. Pokud bude v místě otevřená galerie, budou se tam potkávat milovníci umění. Když tu vznikne nízkoprahové centrum pro bezdomovce, budou tu bezdomovci.
Jiří Štábl informoval, že v souvislosti s bezpečností řešil s ředitelem městské policie aktuální rozdělení hlídek pro případ, že by se centrum otevřelo. Tak, aby byly relevantně pokryté celé Trnovany.
Rozdílné typy klientely
Zazněly rovněž obavy, jak město zajistí, aby tři typy služeb nenarážely na tři různé typy klientů. To znamená lidé pod vlivem omamných látek, bezdomovci nebo maminky s dětmi. Otázka zněla: Jak město zajistí bezpečnost z pohledu hygieny a dalších bezpečnostně právních předpisů v momentě, kdy je do budovy pouze jediný vstup.
K dotazu primátor poznamenal, že je v současné době řešený případný boční vstup brankou s majiteli dotčených pozemků. Podle Štábla je jednání s nimi na dobré cestě.
Komunitní plán je nebo není?
Podle některých je s podivem, proč město tlačí na projekt vybudování centra v momentě, kdy ještě nemá hotový komunitní plán města. Ten by měl být k dispozici na konci roku.
Jak Štábl zopakoval, je město před podáním žádosti o dotaci. Čas má do konce sprna. „Nízkoprahové centrum už v komunitním plánu je. Současné centrum v Denisově ulici kapacitně nevyhovuje. Pokud nedostaneme dotaci, nebude tato akce realizována a situaci budeme řešit jiným způsobem.“
„Na komunitním plánu pracovalo 101 lidí, na šesti připomínkových místech a materiál vychází ze zákona o sociálních službách,“ doplnila primátora Iva Tichá.
Co centrum nabídne
V centru v Riegrově ulici by mělo v případě jeho realizace vzniknout nejen nízkoprahové centrum pro osoby bez přístřeší. Fungovat by tady měla také služba pro občany v momentě, kdy budou potřebovat sepsat dopis k soudu, řešit dluhy, pomoci s insolvencí a v různých krizových situacích. Služba bude poskytovaná zdarma.
Místo zde rovněž najdou aktivizační služby pro rodiny s dětmi, které mají psychickou indispozici. Služby, které pomohou řešit krizi rodinám, které například přijdou o byt a podobně.
„Tyto služby jsou ze zákona a jsou v síti sociálních služeb. V základní síti služeb může být pouze ta, která má registraci, ale i služba, kterou město potřebuje. Téma bezdomovectví daleko přesahuje oblast sociálních služeb,“ komentovala výčet Tichá.
Petice
Obyvatelé Trnovan předali vedení města petici, ve které 4248 lidí vyjádřilo svůj nesouhlas s realizací diskutovaného centra. Na dotaz, jaké stanovisko zaujme k petici, primátor Jiří Štábl odpověděl „Budeme postupovat oficiální cestou. Nejdřív ověříme, že podpisy jsou skutečně občanů Teplic. Kolegové petici vyhodnotí po právní stránce a předáme ji zastupitelstvu, kde bude prostor pro další vyjádření a řešení.“
V závěru akce Štábl přítomné vyzval, aby na email uvedený v letáku, který všichni obdrželi při vstupu do areálu, zasílali své názory a podněty. A jak slíbil, bude se město všemi těmito podněty a názory zabývat a dále s nimi pracovat.
