Ústecký kraj - Určitě to potkalo každého z nás… voda netekla, opakovaly se havárie, prováděly se opravy, z kohoutku tekla zakalená voda, byl špatný tlak, v okolí bydliště výkopy, stavební stroje, potrubí, k tomu dopravní omezení a objížďky.
Severočeská vodárenská společnost (SVS) má u svých staveb ceduli a vzkazuje: Omlouváme se za dočasné komplikace. Je potřeba to opravit. A právě opravy starých a poruchových zařízení, rekonstrukce a stavba nových součástí vodohospodářské infrastruktury je hlavní prací společností skupiny Severočeská voda.
Jen v tomto roce tak vodohospodáři investují do 159 nových staveb v 10 okresech severočeského regionu. K tomu je třeba připočíst 54 přecházejících staveb z roku předchozího. Rovněž je třeba zmínit ještě 145 drobných stavebně-strojních rekonstrukcí mimo rámec staveb zařazených do investičního plánu (např. doplnění zabezpečovacích systémů objektů, rekonstrukce elektroinstalace, výměna dílčích částí technologií typu čerpadla, dmychadla aj.)
Do vodohospodářského majetku na severu Čech tak v roce 2020 jde v rámci investic a oprav celkem 1,75 mld. Kč.
Jak se vlastně místa vlastně k rekonstrukci vybírají? Vodohospodáři mají dobré informace o stáří vodovodní a kanalizační sítě, vycházejí také z propracovaného systému hodnocení stavu majetku. Zároveň existuje plán financování obnovy majetku, který je v našem regionu mnohdy i přes masivní investice již za svou životností. Investiční akce probíhají v rámci stavební sezóny postupně a jsou rozloženy rovnoměrně na celém území působnosti.
„SVS spravuje majetek v hodnotě přes sto miliard korun, kam patří především devět tisíc kilometrů vodovodního a čtyři tisíce kilometrů kanalizačního potrubí, 200 čistíren, 60 úpraven vody či tisícovka vodojemů. Při teoretické průměrné životnosti padesát let u těchto zařízení bychom ročně potřebovali investovat do obnovy dvě miliardy, abychom za tuto dobu byli schopni obnovit celou stávající infrastrukturu. S investicemi 1,75 miliard se již blížíme této teoretické potřebě na obnovu. Daří se tak postupně zpomalovat stárnutí potřebné infrastruktury a zajišťovat její náležitou obnovu,“ upřesňuje mluvčí SVS Mario Böhme.
Co všechno vlastně předchází tomu, než vlastní stavební práce vlastně začnou? Na začátku všeho je „impuls“. Ten přichází buď z vlastních podnětů správy a obnovy majetku SVS, či z provozu, nebo ze strany města či obce – akcionáře SVS, často i díky koordinaci s dalšími investičními akcemi v obci, i na základě podnětu ostatních správců sítí. Skupina Severočeská voda, kam kromě SVS patří také společnosti Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK) a Severočeská servisní (SčS), pak zahájí proces, který má několik základních kroků.
Prvním je zhodnocení stavu majetku. Třeba u vodovodů se sleduje celá řada kritérií, mezi které patří například celkový počet poruch s únikem vody, poškození potrubí (koroze, vnitřní usazeniny (tzv. inkrustace), stáří vodovodu, materiál a jeho životnost, obtížnost provádění oprav (uložení řadu, hloubka, uspořádání inženýrských sítí, přístupnost apod.)
U kanalizace se hodnotí zase zatápění objektů v blízkosti stoky, výrazný zápach, dutiny nebo propady na povrchu terénu v trase stok, projevy statického poškození (chybějící dno, deformace, protispády, viditelná zemina, praskliny), netěsnost (vtok balastních vod, úbytek odpadních vod ve stoce, průsaky, netěsnost hrdel, spojů, spár) a řada dalších kritérií.
K posouzení stavu jsou často klíčové podklady z kamerových prohlídek. Všimli jste si někdy u otevřených kanálů vozu s robotem a kamerou?
Před vlastní prohlídkou je třeba kanalizaci nejdříve vyčistit a po vyčištění stoky může proběhnout kamerové prohlídka. Severočeská servisní přistaví kamerový vůz ke vstupní šachtě, pomocí jeřábku je robot s kamerou spuštěn na hranu otevřené šachty. Ve voze je potřebné technické vybavení ke kompletaci údajů, pracovník zaznamená hloubku šachty, zapíše se identifikace místa prohlídky (lokalita, druh kanalizace, materiál, hloubka šachty, počáteční a koncová šachta a řada dalších údajů), následuje vlastní kamerová prohlídka s vyplněním sledovaných kritérií hodnocení. Po dokončení videozáznamu celé stoky zaměří diagnostici všechny vstupní šachty pomocí GPS, a předají mapové podklady se zakreslenými změnami a videozáznam s protokoly.
Aktuálně je používán kamerový vůz Renault Master s vestavbou Rausch. Pracovník má možnost ovládat kameru prostřednictvím řídícího kufříku nebo přímo ve voze, který je vybaven LCD barevným monitorem a obrazovkou se vstupem DVI a CVBS (Composite Video Baseband Signal) z kamery, ovládacím pultem, klávesnicí, a pákovým ovladačem. Software umožňuje zobrazení a ukládání dat s uvedením dat, času, místa měření, vč. dalších údajů z kamery (např. sklon, výkyv, rotace, tlak) a umožňuje tak pracovníkovi přímo v terénu vytváření protokolu k dokumentaci poškozených míst. Následně se data exportují do GISu.
Po doplnění všech podkladů pak projektoví pracovníci ze SčVK spolu s investičními specialisty SVS připraví dokumentaci, která prochází několikastupňovým schvalováním, je-li třeba, také stavebním řízením, připravená stavba je pak zařazena do příslušného investičního plánu a následuje proces výběru zhotovitele až po zahájení vlastní realizace stavby. Jedná se o poměrně složitý systém, jehož cílem je bezproblémové zásobování pitnou vodou a čistění odpadních vod pro desetinu republiky.
