Děčín - Zoologická zahrada Děčín se může pochlubit prvoodchovem afrického opeřence banánovce fialového. Mláďat tohoto druhu se zoo dočkala po dlouhých sedmi letech. Odchov, ale nebyl zcela bez problémů.
V letošním roce se chovný pár o mladé pokusil hned dvakrát. Z první snůšky se vylíhlo jedno mládě. „Je běžné, že po dosažení určitého věku vyskočí ptáče z hnízda a pohybuje se v jeho okolí, kde se o něj rodiče stále starají. Ale jakmile toto mládě vylétlo z hnízda, začali ho rodiče, kteří se opět dostali do toku, zřejmě považovat za vetřelce, a zabili jej,“ vysvětlil vrchní chovatel Petr Haberland. První odchov tak skončil neúspěchem.
V další snůšce byla 2 vejce, z obou se vylíhla zdravá mláďata. „Protože jsme se obávali, že by se scénář mohl opakovat, obě mláďata jsme, jakmile vyskočila z hnízda, odebrali a dokrmili uměle,“ uvedl vrchní chovatel. Děčínská zoologická zahrada není všeobecně umělým odchovům příliš nakloněna. V tomto případě ale udělala výjimku. Mláďata byla zprvu odchovávána přirozenou cestou pod rodiči a nehrozila tak fixace na člověka, která by později mohla vést k tomu, že se ptáci nebudou schopni spárovat s jiným jedincem svého druhu.
Jak probíhal odchov? Péče o mláďata vyžadovala celodenní pozornost. Chovatelka si je proto brala i domů. Pro ptáčata připravovala směs zralého ovoce (hruška, banán, jablko, meloun, třešně, atd…) se speciálními navlhčenými granulemi pro tyto plodožravé ptáky. Mláďata byla krmena pokaždé, když si o potravu otevřením zobáku a pískáním sama řekla. „Velmi nás překvapilo, že mláďata, která byla zvyklá na rodiče, bez problémů přijímala potravu i od člověka. Během dvou dnů se naučila zobat sama z misky,“ doplnil zoolog Roman Řehák. Nyní už dostávají potravu pouze 2x denně. Prozatím jsou umístěna v zázemí, ale v nejbližších dnech je chovatelé přesunou do jedné z voliér v Ptačím domě.
Banánovec fialový, nebo též turako fialový, patří spolu s dalšími 24 druhy do samostatného řádu nazvaného Turakové (Tauraciformes). V dřívějších dobách však byli řazeni mezi kukačky (Cuculiformes). Všechny druhy obývají Afriku, jižně od Sahary. Jedná se o typické stromové ptáky. Létají poněkud neobratně, ale na větvích se pohybují jako skuteční akrobaté Hnízdí buď v ledabylém hnízdě vlastní výrobo v korunách stromů, nebo v opuštěných hnízdech jiných ptáků. V lesích se pak pohybuje buďto v párech, nebo malých skupinách. Kromě lesů obývají také parky a zahrady. Základní barvou je leskle modro-fialová. Při různých úhlech dopadu světla však najdeme i barvu zelenou, černou či hnědou. Zobák je žluto-oranžový, a má velice zajímavý tvar. Rohovina horní čelisti je protažena až na čelo, a tvoří tak jakousi přilbu. Mláďata jsou zprvu zbarvena černě. Zobák se plně zbarvuje a protahuje v druhém roce života. Hlasovými projevy jsou pak velice zvláštní drsné a bublavé zvuky. Samice snáší obvykle 2 vejce, na kterých se v sezení střídá se samcem. Inkubace trvá 25-26 dnů. Mláďata opouštějí hnízdo poměrně brzy, ještě letu neschopná, ve stáří 12.-17.dne. Do osmi týdnů se pak do hnízda ještě pravidelně vracejí.
